Zbil vás? Zarazte jeho další útoky!

Pokud se snažíte partnerovy surovosti už od začátku omlouvat, děláte rozhodně velkou chybu.

Můj manžel mi dal při hádce facku. Nikdy předtím se tak nezachoval a já nevím, zda mu "jenom" ujely nervy, nebo se jedná o první důkaz změny jeho povahy. Máme malé děti a nechci podnikat žádné radikální kroky, přesto ale nehodlám čekat, jestli svůj útok nezopakuje. Co můžu podniknout?

- Johana, Český Krumlov

U každého fyzického útoku se jedná o trestný čin; skutečnost, že napadený a napadající jsou manželé, nehraje roli. Jednání útočníka se pak podle dalších okolností může hodnotit jako omezování osobní svobody, útisk či další trestné činy, ale na ono "dal mi facku" se nejvíc vztahuje paragraf 221 trestního zákona - ublížení na zdraví. Někteří tvrdí, že aby bylo takové označení na místě, musí téci krev nebo existovat jiné viditelné následky. Ale i tělesně "nepatrné" ublížení na zdraví vám samozřejmě může přinést velkou duševní zátěž, vždyť na vás vztáhl ruku blízký člověk! Na tato "drobná" ublížení na zdraví pamatuje paragraf 49 odstavcem 1 přestupkového zákona číslo 200 z roku 1990. Podle tohoto ustanovení může váš partner dostat za útok pokutu do výše 3000 Kč, což vám ovšem nijak nepomůže, protože je sporné, zda má tohle kárné opatření nějaký účinek. A navíc, pokud jde o vašeho zákonitého manžela, zaplatila byste polovinu částky v rámci společného jmění vlastně vy. Váš muž vás už jednou napadl, musíte si tedy uvědomit, že jste se ocitla vedle člověka, jenž se dopustil trestného činu, který byste měla okamžitě nahlásit policii. Pokud to však udělat nehodláte a nechcete se ani rozvést, nesmíte nad jeho jednáním jen mávnout rukou. Sepište o této šokující události zprávu a tuto zcela soukromou listinu předejte do úschovy notáři. Vymiňte si, komu ji může vydat, třeba jen orgánům činným v trestním řízení, kdyby došlo k dalšímu útoku. Také si zkuste představit, co by se stalo, kdybyste na otázku společného známého "Jak se máš?" odpověděla: "Představ si, předevčírem se Pepa zbláznil a zmlátil mě. Zatím to nechci řešit nijak radikálně, ale už jsem podnikla nějaké kroky na svoji ochranu, kdyby se situace opakovala. "Nepochybuji, že by se o vás začaly šířit drby, z nichž některé by se určitě donesly i k útočníkovi. Jestliže bylo jeho jednání opravdu vybočením z řady, dá si nejspíš pozor, aby se už nic podobného neopakovalo. Pokud ho ale vaše varování nezastaví, hoďte naděje na jiné než rázné řešení za hlavu, okamžitě od něj i s dětmi odejděte a podejte žádost o rozvod.
Uvědomte si také, že váš manžel násilník po vás ze zákona dědí. Co to znamená v praxi? Kdybyste zemřela, zůstala by mu polovina majetku v rámci "jeho" poloviny vašeho společného jmění a ta zbývající by se rozdělila mezi něj a vaše děti. V každém případě by útočník zřejmě dostal víc, než byste si přála. Vaše první kroky by proto měly směřovat k notáři, který buď převezme do úschovy vaši závěť, ve které manžela vyloučíte z okruhu dědiců, nebo ji s vámi přímo sepíše. Nemusíte se bát, že by závět' mohl někdo obejít, protože tyto listiny se evidují u okresního soudu ve vašem trvalém bydlišti.