článek

Odštěpení je novou formou rozdělení obchodní společnosti. Rozdělení představuje společně s fůzí, převodem jmění na společníka a změnou právní formy společnosti způsob přeměny obchodní společnosti. Až do novely obchodního zákoníku (dále OBZ) č. 56/2006 Sb. se rozdělení mohlo uskutečnit pouze formou rozdělení se založením nových společností, rozdělení sloučením nebo kombinací obou uvedených forem. S účinností od 8. 3. 2006 lze rozdělit společnost rovněž odštěpením se založením nových společností, odštěpením sloučením či kombinací obou těchto forem odštěpení.

Zákonem č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví Česká republika do svého právního řádu implementovala směrnici Evropského Parlamentu a Rady č. 2004/48/ES. Tento zákon má zajistit efektivnější ochranu průmyslových práv. Definici průmyslových práv přitom podává Úřad průmyslového vlastnictví: „Průmyslovým právem rozumíme ochranu výsledků technické tvůrčí činnosti (vynálezy a užitné vzory), předměty průmyslového výtvarnictví (průmyslové vzory), jakož i práva na označení (ochranné známky a označení původu) a v neposlední řadě také konstrukční schémata polovodičových výrobků (tzv. topografie polovodičových výrobků) a další. [1]

Females in front Facts | About us | Tell a friend | Home

Konečně jsem se odhalila. Jsem totiž skutečně feministka.
Alergická feministka. Alergická na hloupost, ješitnost, nafoukanost, vládychtivost. Povětšinou to vlastnosti mužské. Ne že by ženy také neměly špatné vlastnosti, ale prostě těchto mužských vlastností už mám jaxi plné zuby.
Když jsem si pročítala nejdříve "Evropskou ústavu", posléze Lisabonskou smlouvu, měla jsem - kromě hory logických a právních argumentů, vršených oběma stranami - pocit, že je někde něco blbě. Už vím co. Říká se tomu rozpor mezi slovy a činy. Konečně vím, proč (kdyby se ovšem někdo ptal MĚ, což zásadně nehrozí) proč bych JÁ pro Lisabonskou smlouvu ruku nezvedla. Pokud chcete větět i vy proč ne, klikněte níže....

http://www.femalesinfront.eu/default.asp?view=front〈=gb

Fungující trh s byty je stále v nedohlednu. Vláda i majitelé domů sice už do Štrasburku poslali svá stanoviska k jednání o situaci kolem regulovaného nájemného, ale v blízké budoucnosti se nic podstatného nezmění. Evropský soud pro lidská práva musí totiž nejdřív vybrat nové pilotní projekty. Na konečný verdikt tak mohou vlastníci domů čekat ještě léta. Dosud ani není jasné, jak se bude vyvíjet nájemné po roce 2010.

Trh s byty v České republice stále nefunguje. Jeho zdravý rozvoj blokuje právní a cenová regulace. I když stát postupně vracel domy původním majitelům a další prodával soukromým i právnickým osobám, je podnikání v bytové oblasti stále nejisté. Majitelé domů doplácejí na své nájemníky, které zdědili z doby totality, protože za pronájem svého majetku od přidělených nájemníků dostávají jen tolik, kolik určí stát. Politici se dodnes obávají možných sociálních otřesů, proto neustále odkládají deregulaci jako horký brambor. Místo toho, aby stát sám pomohl chudým, kteří by neměli na úhradu ceny za přiměřené bydlení, přehodil problém na vlastníky domů. Ti ale dotují ze svého nejen sociálně potřebné, ale i bohaté. A jak dokazuje seznam, který zveřejnilo na internetu Hnutí na obranu majitelů realit, je mezi regulovanými nájemníky, které ochraňuje stát, také řada dobře placených poslanců a senátorů, vysokých státních úředníků, soudců i starostů.

Dědická smlouva jako nejpřirozenější způsob úpravy dědických vztahů se má po 50 letech vrátit do českého práva. Počítá s tím návrh občanského zákoníku, o jehož přípravě informoval vládu tento týden ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).
"Ještě za života člověka, který majetek odkazuje, se sejde rodina, sednou si ke stolu a rozdělí si, komu připadne který obraz, byt nebo chata. Po jeho smrti se tím pak všichni budou řídit," vysvětluje princip prezident notářské komory Martin Foukal.

SPOR O NÁJEMNÉ VE ŠTRASBURKU

Ve sporu o 50 miliard, kde majitelé domů tvrdí, že je Česko kvůli regulaci nájemného poškozuje, přibyl další významný dokument.

Soudci ve Štrasburku nyní dostávají na stůl dopis, v němž vlastníci bytů podrobně vysvětlují, proč by jim měl stát za regulaci nájemného zaplatit vysoké odškodné. A také si stěžují, že je vláda zastrašuje, a snaží se soudce přesvědčit, že vláda dobře ví, jak regulace majitele poškozuje - ale z politických důvodů to odmítá přiznat.

"Vláda je velmi dobře obeznámena se skutečným stavem věci a neudržitelností právního postavení regulovaných nájmů," píší majitelé v dokumentu, který mají HN k dispozici.

Evropský soud pro lidská práva tak má nyní pohromadě argumenty, na jejichž základě bude rozhodovat: stanovisko majitelů i vlády, která tvrdí, že regulací nevzniká majitelům žádná škoda. 

Život tropí hlouposti a občas se po mnohých z nás chce, aby se někam dostavil a svědčil. Tož splníte svou občanskou povinnost, na předvolání se dostavíte a sdělíte, co víte. Přijdete domů a řeknete: „... a tak jsem jim mámo řek....“ Co vlastně?? Nepamatujete se? Vaše chyba. Máte si pamatovat. Nebo též budete mít štěstí a náhodou narazíte na normálního státního zástupce, eventuálně normálního policistu a ten vám váš protokol dá....

Karlovy Vary - Karlovy Vary chtějí ukončit soudní
spory, které vedou několik let proti firmám podílejícím se na rekonstrukci městského divadla. Šance, že v nich uspějí, je takřka nulová. Některé z nich už město dokonce prohrálo. Stažením žalob nebo nepodáním odvolání proti vyneseným rozsudkům chce magistrát ušetřit peníze vydané na soudní poplatky. Informovala o tom primátorka Veronika Vlková.
Město se soudí s osmi firmami, jež žalovalo za bezdůvodné obohacení se během prováděných prací. Takto měly Karlovy Vary přijít o desítky milionů korun. Obnova divadla v letech 1997 až 2000 si vyžádala kolem 270 milionů korun. "Ve třech případech bylo jednání pravomocně skončeno a žaloba zamítnuta. V dalších případech jsme proti rozsudku podali odvolání. Podle rozboru, který jsme si nechali vypracovat, je ale šance na úspěch minimální," řekla Vlková.
Z rozboru, který pro město připravila advokátka Klára Veselá-Samková, vyplynulo, že hlavním a v zásadě jediným důvodem neúspěchu města v soudních sporech byla úspěšně vznesená námitka promlčení případu ze strany žalovaných. 

 Prodej vstupenek podle bydliště by mohl být diskriminací 

Na první pohled to vypadalo jako epizoda z prostředí sportu, klidně by se z˙toho ale mohl stát ukázkový spor o práva spotřebitelů. Vše začalo běžným telefonátem - vůdce brněnských fanoušků Tomáš Kundrát zavolal na hokejový stadion do Mladé Boleslavi, jestli by mu jako obvykle nerezervovali několik set vstupenek. Utkání mezi Boleslaví a Kometou Brno mělo tentokrát nádech výjimečnosti - šlo o rozhodující zápas play off semifinále I. ligy. "Řekli mi, že se nemám vzrušovat, že vše domluvíme ráno. Ráno už ale na internetu visel vzkaz, že je vyprodáno," říká Kundrát.
Šéf fanoušků si nejprve myslel, že jde o nedorozumění. Jenže nešlo. V Brně už ale měli dohodnuté lidi i autobusy, a tak do Boleslavi přece jen čtyři sta hokejových nadšenců vyrazilo. 

Tak jsem se zase jednou vyjádřila…..
V mých předchozích blozích mi moji čtenáři vyčetli, že se vyjadřuji ke SVÝM kauzám a tím se zviditelňuji. Nyní mi je vyčítáno, že se vyjadřuji k CIZÍM kauzám, čímž se zviditelňuji.
Je zde vůbec dovoleno se k něčemu vyjadřovat?, Jako občan?? Jako právník?? Je dovoleno být vidět? Nikoliv. Je dovoleno MLČET – pod pohrůžkou kárného postihu Českou advokátní komorou.
O výsledku mého eventuálního kárného stíhání budu p.t. čtenáře informovat. V každém případě však z níže uvedeného e-mailu vyplývají dvě věci:
1) až do výroku České advokátní komory ve věci samé další drobničky nebudou
2) i dalších blogů bude méně, neboť čas, který bych jinak strávila jejich psaním, budu věnovat rozsáhlým elaborátům se svými stanovisky adresovanými České advokátní komoře.

S pozdravem, KVS

Obdržela jsem e-mailem:

From: JUDr. J. M.
To: lawyers@lawyers.cz
Sent: Thursday, April 03, 2008 7:30 AM