ombudsman

Majitelka naší advokátní kanceláře JUDr. Klára Samková, Ph.D. byla dne 19. srpna 2010 navržena Senátem Parlamentu České republiky na funkci veřejného obhájce lidských práv. Její kandidatura na prestižní post ombudsmana, který opustil svým skonem legendární JUDr. Otakar Motejl, byla úsvitem dalšího významného kroku v její právnické kariéře i lidské způsobilosti pro velký úkol. Sféra obhajoby lidských práv patří k jejímu konzistentnímu občanskému i právnickému postoji nejen v životě, ale i v praktické justici, čímž se mnohokrát prezentovala v českém právním prostředí, ale i u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, u nějž vedla řadu sporů s významnými úspěchy. Dne 22. srpna se však rozhodla oficiálním dopisem vedení Senátu vzít svou kandidaturu zpět vzhledem k tragické události v rodině, která jí nastavila lidský limit, pro ni velmi přirozený.

Veltrusy - V pískovně Zlosyň na Mělnicku se těží bez potřebných povolení. Vyplývá to ze závěrečného stanoviska veřejného ochránce práv Otakara Motejla, který se situací v pískovně zabýval po upozornění obce.
"Podle předložených dokumentů podnikatel provozuje těžbu štěrkopísku včetně úpravy suroviny, a to v době, kdy nemá potřebná povolení ve vztahu k třídicí lince, nadzemní nádrži pohonných hmot a nakládání s vodami," píše ve zprávě Otakar Motejl.
Právě neoprávněné nakládání s podzemními vodami vadí městu Veltrusy. Jeho advokátka Klára Veselá Samková se na Otakara Motejla obrátila s kritikou postupu úřadů při povolení těžby společnosti České štěrkopísky. "Firma těží písek, ač k tomu nemá potřebné povolení týkající se čerpání vody. Tím může nenávratně poškodit hladinu podzemních vod, již tak ohroženou tím, že jde o záplavové území," uvedla advokátka. Upozornila na to, že tak společnost činí i přesto, že s ní stavební úřad a Česká inspekce životního prostředí vede správní řízení. "Stavební úřad zjistil závažná pochybení a inspekce také potvrdila protiprávnost některých činností během těžby," podotkla Klára Veselá Samková. Podle starosty Veltrus Bronislava Havlína je právě spodní voda důvodem, proč obci těžba vadí. Lidé se obávají, že by se situace s vodou mohla ještě zhoršit.
Pochybení úřadů potvrdil i Otakar Motejl. Pokračování na str. C2 Těží písek, i když nemají povolení

 "Jediný možný zdroj vody, tedy podzemní voda, nebyl nikdy komplexně posuzován," píše ve svém stanovisku Otakar Motejl.
Upozornil na to, že nedílnou součástí posuzování vlivu stavby na životní prostředí mělo být i povolení těžby štěrkopísku ve vztahu k trvalé udržitelnosti čerpání přírodních zdrojů.
Podle něj je nutné ukončit vodoprávní řízení a řízení o dodatečném povolení staveb. Město nyní čeká, jak tato řízení dopadnou. Těžařskou firmu se nepodařilo kontaktovat.

Veltrusy - V pískovně Zlosyň na Mělnicku se těží bez potřebných povolení. Vyplývá to ze závěrečného stanoviska veřejného ochránce práv Otakara Motejla, který se situací v pískovně zabýval po upozornění obce.
"Podle předložených dokumentů podnikatel provozuje těžbu štěrkopísku včetně úpravy suroviny, a to v době, kdy nemá potřebná povolení ve vztahu k třídicí lince, nadzemní nádrži pohonných hmot a nakládání s vodami," píše ve zprávě Otakar Motejl.
Právě neoprávněné nakládání s podzemními vodami vadí městu Veltrusy. Jeho advokátka Klára Veselá Samková se na Otakara Motejla obrátila s kritikou postupu úřadů při povolení těžby společnosti České štěrkopísky. "Firma těží písek, ač k tomu nemá potřebné povolení týkající se čerpání vody. Tím může nenávratně poškodit hladinu podzemních vod, již tak ohroženou tím, že jde o záplavové území," uvedla advokátka. Upozornila na to, že tak společnost činí i přesto, že s ní stavební úřad a Česká inspekce životního prostředí vede správní řízení. "Stavební úřad zjistil závažná pochybení a inspekce také potvrdila protiprávnost některých činností během těžby," podotkla Klára Veselá Samková. Podle starosty Veltrus Bronislava Havlína je právě spodní voda důvodem, proč obci těžba vadí. Lidé se obávají, že by se situace s vodou mohla ještě zhoršit.
Pochybení úřadů potvrdil i Otakar Motejl.

"Jediný možný zdroj vody, tedy podzemní voda, nebyl nikdy komplexně posuzován," píše ve svém stanovisku Otakar Motejl.
Upozornil na to, že nedílnou součástí posuzování vlivu stavby na životní prostředí mělo být i povolení těžby štěrkopísku ve vztahu k trvalé udržitelnosti čerpání přírodních zdrojů.
Podle něj je nutné ukončit vodoprávní řízení a řízení o dodatečném povolení staveb. Město nyní čeká, jak tato řízení dopadnou. Těžařskou firmu se nepodařilo kontaktovat.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy (střed)
 

Děčín - Pro většinu lidí je pobyt v nemocnici utrpením, pro osmdesátiletou Emilii Žemličkovou z Děčína spíš dobrodiním.
Je jedním z posledních nájemníků, kteří navzdory špatným hygienickým podmínkám ještě bydlí v jednom z činžáků Jana Davida Horskyho v Kamenické ulici. Ten se neblaze proslavil tím, že rozpoutal nejznámější konflikt s nájemníky na severu Čech.
Emilie Žemličková bojuje už roky. Na konci minulého roku dokonce strávila kvůli zdravotním problémům pět týdnů v nemocnici, kde bylo rozhodně příjemněji než v opuštěném, studeném a vlhkém činžáku.

Roky soudních tahanic "Matka pravidelně s měsíčním předstihem platí nájem. Za to jí pan Horsky odstřihl vodu, v domě nikdy nic nedal opravit. Tímto jednoduchým postupem během dvou let vyštval bez náhrady všechny nájemníky s výjimkou mé matky, kterou takto týrá. Tři roky je to u soudu, ale stále se nic neděje. Nikdo majitele domu nedonutí, aby obnovil dodávku vody. Je to obrázek toho, co české zákony a justice dovolují majitelům domů. Vypadá to, jako bychom ani nežili v Evropě v jednadvacátém století," popisuje zoufalý stav její šestapadesátiletý syn Vladimír Žemlička, který své matce v činžovním domu pomáhá nosit vodu do bytu v plastových kanystrech.
Příbuzní paní Žemličkové předali děčínskému soudu zdravotní dokumentaci, která podle nich dokazuje, že zdravotní potíže souvisí s netekoucí vodou, a jsou rozhodnuti se obrátit i na ombudsmana.
Konflikt dál nemá řešení. Horsky nenechal ani po více než třech letech a pod tíhou statisícových pokut pustit pitnou vodu několika posledním obyvatelům jeho bytů, desítky dalších se už raději odstěhovali.

Pokuty Horsky neplatí Když Horsky nájemníkům koncem roku 2004 vodu vypnul, okresní soud mu nařídil její puštění. V některých domech pak voda ještě měsíc či dva tekla, od března 2005 ale lidé přišli o vodu definitivně. Soud mu kvůli tomu ve čtyřech případech udělil pokutu 75 tisíc korun.
"Ve věci bylo ze strany pana Horskyho podáno i dovolání, ty však Nejvyšší soud odmítl," říká Aleš Podrábský, který zbylé nájemníky zastupuje. Majitel domu se ale nemá ani k puštění vody, ani k placení pokut. "Nebyly v termínu uhrazeny, soud je dál vymáhá," uvedl děčínský soudce František Gratzel.
A protože Horsky nerespektoval ani rozsudek, dostal další pokuty ve výši 400 tisíc. "Usnesení, jímž byla pokuta uložena, pan Horsky napadl. Nyní se vede spor o včasnost podaného odvolání," dodal Podrábský.
Horskyho obhájkyně Klára Veselá Samková už dříve prohlásila, že jsou porušována jeho vlastnická práva kvůli špatným zákonům a že celá věc může skončit až u evropského soudu.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy

PRAHA - Polsko se s majitelkou domu Marií Hutten - Czapskou nedohodlo na náhradě škody, která majitelce vznikla regulací nájemného. Další postup teď závisí na verdiktu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Sdělila to advokátka Klára Veselá - Samková, zastupující v České republice Občanské sdružení majitelů domů (OSMD).

Žalobu na stát podaly ve Štrasburku také čeští majitelé domů a požadují od něho 50 miliard korun. »Obě strany informovaly soud, že pro rozdílnost postojů a naprostý nepoměr mezi požadavky majitelky a nabídkou Polska nedošlo k dohodě,« řekla Samková. Podle ní budou nynější závěry soudu pravděpodobně aplikovatelné na ČR. Štrasburský soud rozhodl v polovině roku 2006 o tom, že Polsko je povinno zaplatit majitelce domu, ve kterém bydlí nájemníci s regulovaným nájemným, 30 000 eur (840 000 korun) jako náhradu nemajetkové újmy a 22 500 eur (630 000 korun) jako náhradu nákladů řízení - tzv. symbolické odškodné. Dále soud uložil majitelce a polskému státu, aby se během šesti měsíců dohodli o náhradě skutečné škody, která na základě regulace nájemného opravdu vznikla. Skutečnou škodou je rozdíl mezi regulovaným a tržním nájemným. Evropský soud podle předsedy OSMD Tomislava Šimečka zřejmě přiřkne v prvním rozhodnutí majitelům z ČR symbolickou náhradu a vyzve stát, aby jim zaplatil skutečnou škodu. Šimeček přitom doufá, že u první soudní instance bude symbolické odškodnění činit 10 000 eur (290 000 korun) pro každého českého majitele. Přitom ČR žaluje 5000 majitelů domů. Šimeček se kojí nadějí, že pokud se majitelé domů s českým státem po prvním rozhodnutí soudu nedohodnou na vyplacení škody, soud tuto škodu určí ve svém druhém verdiktu. Ministerstvo ČR pro místní rozvoj se nyní zabývá tím, jak stanovit podklady pro budoucí vyčíslení případné kompenzace. Ke stejnému cíli se ubírá také pracovní skupina zástupců ministerstev financí a spravedlnosti, Kancelář vládního zmocněnce, poslanci a senátoři. Do skupiny je navrženo také přizvání ombudsmana Otakara Motejla.