K blogu Kamily Holáskové na téma duševního strádání dětí ve střídavé péči

Několik postřehů z pera rozvodové advokátky Kláry Samkové k tématu střídavé péče, které na svém blogu otevřela psycholožka Kamila Holásková (viz odkaz níže):

Je mi to až líto, ale s paní psycholožkou souhlasím. Bohužel musím říci, že mužů, kteří hodí dítě „na krk“ své další partnerce, skutečně není málo. A taky těch, kdo „ubuzerují“ matku až k jejímu úplnému vyčerpání psychickému a zejména finančnímu. A ano, znám případy, kdy výživné je naprosto minimální a matka raději mlčí a jde do druhého zaměstnání, aby „zaplácla“ finanční díru, protože ví, že její žádost o další peníze by odneslo dítě. A ano, znám řadu (spoustu) mužů, kteří o své děti nejeví ale vůbec žádný zájem. Bohužel mužů, kteří si pod pojmem „péče o dítě“ nepředstavují odložení dítěte k počítači či ke své následující partnerce, je velmi málo. Jsem hrdá na to, že právě takoví mužové jsou pravidelně mými klienty.

Ovšem abych dodala i z druhé strany: jsou matky, které s s dětmi vůbec neví rady a i kdyby jim osobně daleko víc vyhovovalo, kdyby dítě bylo v péči otce, sociální tlak je nutí k opaku. Dívat se na ženu, která uznává roli skutečně pečujícího otce, jako na ženu, která selhala ve své funkci, případně že je nějaká „divná“ (rozuměj: beztak je to kurva nebo bere drogy...), skutečně není na úrovni doby a je na čase, aby se s tímto pohledem, který často produkuje „slepičí hejno“ tak zvaných „kamarádek“ přestalo. Jestliže ženy se emancipují po stránce ekonomické (a houšť a větší kapky), je na čase, aby se muži emancipovali po stránce emocionální (houšť a větší kapky!!!).

Kamila Holásková - Názory Aktuálně.cz (aktualne.cz)