O psychologických znalcích

Publikováno: Zdravotnictví a právo, 9/2011

Opět se přetřásá novela o soudních znalcích, což je z jedné strany dobře, z druhé ovšem špatně. Dobře proto, že se vůbec o problému mluví, špatně proto, že to vypadá opět na nesystémové řešení. Dílčí novela totiž nemůže pomoci, protože situace je naprosto nepřehledná.

 

Příkladem budiž situace u soudních znalců, kteří jsou ustanovováni pravděpodobně nejčastěji, totiž u soudních znalců, kteří mají podat odborné dobrozdání v rodinných záležitostech při řešení otázky komu má být dítě svěřeno do péče a v jakém rozsahu má probíhat styk s dítětem. Dle registru soudních znalců na portálu www.justice.cz jsou soudní znalci v oboru psychologie podřazeni do dvou oborů: prvním je obor školství a kultura[1], druhým oborem je zdravotnictví. Už toto řazení je zcela zavádějící, neboť psychologie je samostatný obor, který může být z pozice „kultury" či „školství“ vnímán jako nástroj pro část činnosti těchto oborů, avšak na druhé straně se psychologie vyjadřuje k řadě oborů a oblastí, které nemají ani se školstvím, ani s kulturou vůbec nic společného. Příkladem budiž forezní psychologie, zabývající se problematikou odhalování trestné činnosti z hlediska osobnosti pachatele.

Kdo se nechá z psychologů zapsat pod seznam vedený v „školství“ a kdo v „kultuře“  nelze dost dobře vypátrat a otevíráním jednotlivých složek jednotlivých znalců nelze dospět k jinému názoru, než že kdo si o co řekl a splnil kritéria, tam byl zapsán... V seznamu znalců pro obor školství a kultura (podobor psychologie) je uvedeno celkem 151 soudních znalců, v oboru zdravotnictví je situace úplně chaotická, neboť zde jsou uvedeni jak soudní znalci – psychiatři, tak soudní znalci – psychologové. Na to, že se jedná o znalce z oboru zdravotnictví, avšak obor psychologie, lze usuzovat pouze dle dosažených titulů, tedy titulů PhDr., Mgr., respektive PaedDr. Když jsem takto znalce – psychology vyselektovala, došla jsem k číslu 158 soudních znalců – psychologů, vedených ve „zdravotnictví“. |Celkový počet znalců ovšem není prostým součtem obou seznamů,  neboť ve čtyřiceti případech se jména v obou seznamech překrývají. Soudních znalců – psychologů je podle dostupných zdrojů, tedy seznamu znalců uváděných na portálu Ministerstva spravedlnosti, celkem 269.

Ze seznamu soudních znalců je ovšem velmi obtížně k dohledání, jaká je skutečná kvalifikace soudních znalců, k čemu se mohou a nemohou vyjádřit, v čem jsou opravdu dobří a co třeba není jejich šálek kávy. To v praxi ovšem vede k situaci, kdy jednotliví soudci ustanovují jako soudní znalce stále stejné osoby, a to zejména ty, které se osvědčily a jejichž posudky „prošly i u odvolačky“. Dochází tak ovšem k situaci, kdy řada soudních znalců je přetížená, protože je soudce ustanovuje na znovu a znovu, a to dokonce i v případech kdy dle svých mladších – a často vzdělanějších – kolegů jejich posudky už nejsou na výši doby: třeba „jen“ z toho důvodu, že nejsou přezkoumatelné, neboť jednak neuvádí výsledky testů, jednak staví na subjektivním přístupu jednotlivých znalců.

Proto si dovolím zde prezentovat poměry, které panují mezi soudními znalci – psychology, zapsanými v odbornosti „školství a kultura“.  Zde jednotliví soudní znalci uvedli specializace v kategoriích, které sou samy o sobě zcela evidentně stanoveny jednotlivými znalci při podávání žádosti o zapsání do seznamu soudních znalců, a to naprosto nestandardizovaně takto :

 

Psychologie – bez dalších podrobností.......................................................celkem 47 znalců

Dětská psychologie......................................................................................celkem 22 znalců

Klinická psychologie....................................................................................celkem 21 znalců

Klinická psychologie dětí a dospělých.........................................................celkem   3 znalci

Klinická psychologie dětská.........................................................................celkem   2 znalci

Psychologie dětí a dospělých.......................................................................celkem   7 znalců

Psychologie dospělých a dorostu.................................................................celkem   1 znalec

Psychologie dětí a dospívajících, vztahová problematika rodin...................celkem    1 znalec

Forezní psychologie.....................................................................................celkem   2 znalci

Dětská, rodinná a školská problematika..........................................................celkem   1 znalec

Psychologie dítěte a partnerských vztahů......................................................celkem   1 znalec

Dětská poradenská psychologie.....................................................................celkem    1 znalec

Klinická a foremní psychologie pro děti a dospělé........................................celkem   1 znalec

Psychologické posuzování osob....................................................................celkem   1 znalec

Psychopatologie osobnosti, manželské vztahy a rodina.................................celkem   1 znalec

Syndrom zavrženého rodiče..........................................................................celkem   10 znalců

Forezní psychologie, pracovní psychologie, psychologie dětí,

mládeže, rodiny, výchovy.celkem..........................................................celkem    1 znalec

Klinická a forezní psychologie, psychologie katastrof a terorizmu,

krizí a mimořádných událostí..................................................................celkem   1 znalec

Forezní psychologie v oblasti trestního práva.................................................celkem   1 znalec

Diagnostika profesních schopností..................................................................celkem   1 znalec

Písmoznalectví..............................................................................................celkem   1 znalec

Grafologie.....................................................................................................celkem   5 znalců

Logopedie a grafologie.................................................................................celkem   1 znalec

Logopedie a somatopedie.............................................................................celkem   1 znalec

Sociální psychologie.....................................................................................celkem   1 znalec

Pedagogická, sociální a personální psychologie............................................celkem   1 znalec

Dopravní psychologie.....................................................................................celkem   6 znalců

Psychologie silniční a městské dopravy.........................................................celkem   4 znalci

Dopravní psychologie a způsobilost řidičů......................................................celkem   3 znalci

Psychologie ve sportovní činnosti...................................................................celkem   1 znalec

 

Jestliže „péčkový“ soudce je postaven před nutnost ustanovit soudního znalce, dostává se do takřka neřešitelné situace, kdy nemá možnost si ověřit kvalitu soudního znalce, ba ani zjistit, na jakých principech znalec pracuje. Z toho pak vznikají dobře známé situace, kdy do spisu jsou rodiči zakládány zcela odlišné posudky od psychologů, kteří nebyli ustaveni jako soudní znalci soudem, ale kteří posudky vypracovali právě na základě žádosti toho kterého rodiče. Jestliže jsou totiž měřící postupy zcela rozdílné, s rozdílnými škálami a rozdílnými hodnotícími kriterii, je možné dojít ke zcela odlišným závěrům, a to i s ohledem na subjektivní vnímání znalce. Napadá mne v této souvislosti jeden případ, kdy okolo roku 2000 vyhodnotil soudem ustanovený znalec, že osmiletému chlapci schází adekvátní sociální znalosti, neboť neuměl dát správnou odpověď, že listiny se posílají faxem a platby se platí složenkami na poště. Znalec nevzal do úvahy, že synek vyrůstá za aktivního působení a výchovy svého otce – vysoce postaveného manažera, který dávno naučil synka doma dokumenty scannovat a veškeré platby zadávali spolu do banky mobilem. Takovýchto nedorozumění mže být celá řada a prezentované rodinné poměry se mohou brutálně lišit od skutečnosti. Za této situace by bylo ovšem vynikající stanovit jisté směrnice, které by soudní znalce vedly ke standardizaci posouzení, a které by obsahovaly základní baterii testů, objektivně validizovatelnou. Jako první z těchto „povinných“ testů bych navrhovala Minnesotský osobnostní dotazník, kde odpovědi vyhodnocuje počítač a který je schopen objektivně odhalit naprostou většinu charakteristik každé osobnosti, a to i do poměrně značné hloubky. Kromě toho, že existují desítky tisíc studií o použití a využití tohoto testu a platnost jeho výsledků je skutečně celosvětově ověřena, jeho verze existuje i pro děti a adolescenty, čímž je možno získat standardní srovnávací materiál všech člen rodiny. S dalšími testy bych osobně byla opatrná a přenechala bych doporučení odborných psychologických asociací, jaké testy by navrhli do základní baterie. I zde je však nutno dbát na skutečnost, že to, že je někdo soudním znalcem z oboru psychologie, naprosto neznamená, že má stejnou kvalifikaci. Na příklad psychologové vystudovavší tento obor na pedagogických fakultách jsou pro diagnostiku rodinnou vesměs nepoužitelní. Ovšem i kliničtí psychologové často postrádají kvalifikaci, kterou se v předložených znaleckých posudcích prezentují. Na příklad jedním ze standardně používaných testů je vynikající Rorschachův test. Málo kdo ovšem ví, že získání oprávnění vyhodnocovat tento test vůbec není jednoduchá záležitost: je nutno absolvovat desítky hodin školení u autorizovaných školitelů a teprve na základě těchto školení získá školenec oprávnění si za velmi drahý peníz odkoupit vlastní sadu tabulí s Rorschachovým testem. Více k tomu je možno se dozvědět u České společnosti pro Rorschacha a projektivní metodywww.rorschach.cz. Obávám se však, že ani zde vám neřeknou prostý fakt, že „Rorschacha“ vyhodnocuje řada psychologů, kteří k tomu vůbec nemají oprávnění a k tabulím se dostanou tak, že si je prostě půjčí od kolegy....

Ustanovování soudních znalců z oboru psychologie pro otázky rodinného práva se může zdát marginální záležitostí, avšak není možno přehlédnout skutečnost, že znalci jsou ustanovováni v emocionálně mimořádně vypjaté atmosféře, která má pro oba dospělé účastníky řízení i pro jejich děti zásadní význam. Jestliže se k soudu za život dostane pouze mizivé procento obyvatel – a to už v jakémkoliv postavení -  pak právě rozvody a spory o děti jsou ty spory, které „nahánějí“ do soudních síní největší část populace. Z toho, jak soudy rozhodnou v rodinně-právních věcech, je pak často skládán celý obraz české justice. Že soudy v těchto věcech pak rozhodují na základě vyjádření znalců, jejichž práci je možno velmi zpochybnit, přináší do českého soudnictví prvek, který je nutno považovat za přímo ohrožující důvěru občanů ve spravedlnost. Proto by mělo být i v zájmu všech opatrovnických soudů, aby si v otázce soudních znalců z oboru psychologie a jimi užívanými metodami udělaly co nejrychleji pořádek.

 

JUDr. Klára A. Samková, Ph.D.
advokátka

[1] Viz: : http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm&Seq=1

Advokátní kancelář Klára Samková s.r.o. je pojištěna pro případ odpovědnosti za škodu do výše 50 000 000 Kč ročně.

Kromě tohoto pojištění je každý spolupracující advokát pojištěn na částku 7 500 000 Kč ročně.

Pokud advokát zanedbá svou práci tak, že poškodí zájmy svého klienta, vzniklou škodu uhradí klientovi pojišťovna advokáta.