Občanské sdružení majitelů domů

ČT24: Odškodnění pro majitele domů a bytů

Moderátor (Daniela Písařovicová):

Právo: Samková: stát by měl uvolnit nájmy

Spolu s odškodněním, které žádají majitelé činžovních domů za ztráty způsobené regulovaným nájemným, by měl stát okamžitě uvolnit nájmy. Na tiskové konferenci to včera řekla právní zástupkyně majitelů domů Klára Veselá Samková.
V opačném případě totiž budou podle ní ztráty vlastníků narůstat a státu prý hrozí kolotoč právních sporů. Vlastníci domů nyní vyčíslili své ztráty kvůli regulaci nájemného zhruba na 170 miliard korun. Jako odškodnění však žádají asi třetinu. Podle Samkové by se část domácích spokojila ještě s nižší částkou, pokud by dnešní situace nepokračovala. "Pokud by vláda přišla se slušnou nabídkou, která by nebyla urážející a do očí bijící, tak by se se spoustou lidí dohodla," uvedla Samková. Sumu však neupřesnila.
Další problém pro stát mohou údajně představovat zahraniční majitelé činžovních domů, jejichž majetek je chráněn smlouvami o ochraně investic. "Tam se stát vystavuje možnosti nejenom řízení ve Štrasburku, ale také dalších arbitráží," řekla Samková, podle které si již zahraniční investoři nechávají zpracovat právní analýzy.

Špatná zpráva majitelům domů

PRAHA - Polsko se s majitelkou domu Marií Hutten - Czapskou nedohodlo na náhradě škody, která majitelce vznikla regulací nájemného. Další postup teď závisí na verdiktu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Sdělila to advokátka Klára Veselá - Samková, zastupující v České republice Občanské sdružení majitelů domů (OSMD).

Žalobu na stát podaly ve Štrasburku také čeští majitelé domů a požadují od něho 50 miliard korun. »Obě strany informovaly soud, že pro rozdílnost postojů a naprostý nepoměr mezi požadavky majitelky a nabídkou Polska nedošlo k dohodě,« řekla Samková. Podle ní budou nynější závěry soudu pravděpodobně aplikovatelné na ČR. Štrasburský soud rozhodl v polovině roku 2006 o tom, že Polsko je povinno zaplatit majitelce domu, ve kterém bydlí nájemníci s regulovaným nájemným, 30 000 eur (840 000 korun) jako náhradu nemajetkové újmy a 22 500 eur (630 000 korun) jako náhradu nákladů řízení - tzv. symbolické odškodné. Dále soud uložil majitelce a polskému státu, aby se během šesti měsíců dohodli o náhradě skutečné škody, která na základě regulace nájemného opravdu vznikla. Skutečnou škodou je rozdíl mezi regulovaným a tržním nájemným. Evropský soud podle předsedy OSMD Tomislava Šimečka zřejmě přiřkne v prvním rozhodnutí majitelům z ČR symbolickou náhradu a vyzve stát, aby jim zaplatil skutečnou škodu. Šimeček přitom doufá, že u první soudní instance bude symbolické odškodnění činit 10 000 eur (290 000 korun) pro každého českého majitele. Přitom ČR žaluje 5000 majitelů domů. Šimeček se kojí nadějí, že pokud se majitelé domů s českým státem po prvním rozhodnutí soudu nedohodnou na vyplacení škody, soud tuto škodu určí ve svém druhém verdiktu. Ministerstvo ČR pro místní rozvoj se nyní zabývá tím, jak stanovit podklady pro budoucí vyčíslení případné kompenzace. Ke stejnému cíli se ubírá také pracovní skupina zástupců ministerstev financí a spravedlnosti, Kancelář vládního zmocněnce, poslanci a senátoři. Do skupiny je navrženo také přizvání ombudsmana Otakara Motejla.

Právo: Polsko se s majitelkou domu nedohodlo na náhradě škody

Polsko se nedohodlo s majitelkou domu Marií Hutten-Czapskou na náhradě škody, která jí vznikla regulací nájemného. Další postup teď závisí na Evropském soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Informovala o tom advokátka Klára Veselá-Samková, která v ČR zastupuje Občanské sdružení majitelů domů (OSMD). Žalobu na stát podalo ve Štrasburku také na pět tisíc českých majitelů domů, kteří požadují 50 miliard korun.
"Obě strany informovaly soud, že pro rozdílnost postojů a naprostý nepoměr mezi požadavky majitelky a nabídkou Polska nedošlo k dohodě," uvedla Samková. Závěry soudu budou podle Samkové pravděpodobně aplikovatelné i na Českou republiku.
Štrasburský soud rozhodl v polovině roku 2006, že Polsko je povinno zaplatit majitelce domu, ve kterém jsou nájemníci s regulovaným nájemným, 30 000 eur (840 000 korun) jako náhradu nemajetkové újmy a 22 500 eur (630 000 korun) jako náhradu nákladů řízení, což je tzv. symbolické odškodné. Dále soud uložil majitelce domu a polskému státu, aby se během šesti měsíců dohodly o náhradě skutečné škody. Skutečná škoda je podle Czapské rozdíl mezi regulovaným a tržním nájemným. U českých majitelů Evropský soud podle dřívějšího vyjádření předsedy OSMD Tomislava Šimečka zřejmě přiřkne v prvním rozhodnutí symbolickou náhradu a vyzve stát, aby jim zaplatil skutečnou škodu. Symbolické odškodnění u první instance štrasburského soudu podle Šimečka bude činit 10 000 eur (290 000 Kč) pro každého majitele.
Pokud se majitelé domů se státem nedohodnou na vyplacení škody, soud náhradu podle Šimečka stanoví ve druhém rozhodnutí. "Skutečná škoda všech majitelů domů je 175 miliard korun, soud však obvykle přiznává maximálně třetinovou částku, takže majitelé budou po státu požadovat 50 miliard korun a tato částka bude rozdělena mezi všechny majitele domů, i pro ty, kteří se k žalobě nepřipojili," dodal Šimeček.

Čunek chce výpověď z bytu bez důvodu delší než dva roky

PRAHA - Majitelé domů by měli mít možnost dávat nájemníkům výpověď bez udání důvodu, výpovědní lhůta by ale měla být delší než dva roky.
V Nedělní partii v televizi Prima to řekl ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek (KDU-ČSL).
Dvouletou výpovědní lhůtu obsahuje návrh nového občanského zákoníku, který připravuje ministerstvo spravedlnosti. Inicioval ji Čunkův předchůdce Petr Gandalovič (ODS).
Podle Čunka by měla být prioritou dohoda mezi majitelem bytu a nájemníkem. Když k ní ale nedojde, má mít majitel možnost výpovědi bez udání důvodu. Dvouletá lhůta je však podle Čunka příliš tvrdá. "Měla by být delší a doprovázena nějakými opatřeními, která by ochránila například staré lidí. Delší lhůta by také měla motivovat majitele bytu, aby raději přistoupil na dohodu.
Na druhé straně si ale nájemce musí pod tlakem možné výpovědi uvědomit, že si nemůže dovolit úplně všechno," řekl.
Majitelé domů, které zastupuje advokátka Klára Veselá-Samková, naopak požadují, aby výpověď z nájmu bez udání důvodu byla jednoletá a platila již od roku 2008.
Předseda Sdružení nájemníků Stanislav Křeček již dříve řekl, že požadavek na výpovědní lhůtu bez důvodu zásadně odmítá a vnímá ho jako extrémní, nemá podle něho právní ani sociální opodstatnění.
Měla by podle něho obrovské sociální důsledky, majitelé by bez náhrady vyhodili nájemníky na ulici. Tato úprava je podle jeho názoru největším pokusem o destrukci bytového práva po roce 1989.

Majitelé domů požadují výpověď bez udání důvodu už od roku 2008

Majitele domů, které zastupuje advokátka Klára Veselá - Samková, požadují, aby výpověď z nájmu bez udání důvodu byla jednoletá a platila již od roku 2008. To znamená, že majitelé by mohli nájemníky vystěhovat od roku 2009. Ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek přitom minulý týden uvedl, že navrhuje dvouletou výpovědní lhůtu od roku 2010. Proti výpovědi bez udání důvodu a bez náhrady je ostře Sdružení nájemníků.
Samková dále řekla, že na základě podkladů společnosti Patria Finance požadují majitelé domů po státu náhradu škod ve výši 33,75 miliardy korun. Dříve operovali s částkou 50 miliard korun.

Předseda sdružení nájemníků Stanislav Křeček požadavek na výpovědní lhůtu bez důvodu zásadně odmítá a vnímá ho jako extrémní, nemá podle něj právní ani sociální opodstatnění. Měla by podle něj obrovské sociální důsledky, majitelé by bez náhrady vyhodili nájemníky na ulici.
Tato úprava je podle jeho názoru největším pokusem o destrukci bytového práva po roce 1989. Tato zákonná úprava by se dle něho vztahovala i na družstevní byty.

Ředitelka odboru bytové politiky na Ministerstvu pro místní rozvoj Daniela Grabmüllerová ČTK řekla, že v ostatních zemích EU není výpověď bez udání důvodu obvyklá. Jediná země, kde to platí bez omezení, je Velká Británie.

Majitelé domů chtějí výpověď bez důvodu dříve než v roce 2010

Majitelé domů, které zastupuje advokátka Klára Veselá-Samková,
nesouhlasí s tím, že by byla možná dvouletá výpovědní lhůta nájemníkovi
ze strany pronajímatele bez udání důvodu až od roku 2010, jak to
navrhuje ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Tato možnost je v návrhu
nového občanského zákoníku. Tento časový horizont pokládají majitelé
domů podle Samkové za zcela nepřípustný a uměle udržující protiprávní a
protiústavní stav v oblasti nájemního bydlení. Naopak předseda Sdružení
nájemníků (SON) Stanislav Křeček již dříve řekl, že je zcela
nepřijatelné dostat výpověď bez udání důvodu a bez náhrady. V žádné
evropské zemi není podle jeho názoru výpovědní lhůta bez udání důvodu,
takže ČR nebude podle něj za to ve Štrasburku odsouzena.

Radiožurnál: Spory mezi majitelů domů a ministerstvem

Moderátor (Štěpánka Čechová):

PRIMA TV: Válka mezi zástupci nájemníků a majitelů domů se vyostřuje

Moderátor

Právo: Mimosoudní dohoda státu s majiteli domů nemožná?

PRAHA - Mimosoudní vyrovnání majitelů domů s Českou republikou v jejich sporu o náhradu škody kvůli deregulaci nájmů v podobě, jak si je představují majitelé, nejspíš není možné. V diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce to v neděli připustil náměstek ministra pro místní rozvoj (MMR) Miroslav Kalous, do jehož kompetence tato agenda spadá.
Část majitelů domů v mimosoudním vyrovnání požaduje 50 miliard korun, což ale ministerstvo odmítá. Mimosoudní vyrovnání je možností, jak předejít soudnímu sporu českého státu s žalujícími majiteli domů u Evropského soudu pro lidská práva ve francouzském Štrasburku.
"Situace už eskalovala tak daleko, že se obávám, že k žádné mimosoudní dohodě nemůže dojít," řekl Kalous. Potíž je podle něho hlavně v tom, že majitelé domů dodnes nepředložili žádnou reálnou metodiku, jak k částce 50 miliard korun dospěli.
Advokátka zastupující část žalujících majitelů Klára Veselá-Samková k tomu uvedla, že "propočty vycházejí z údajů, které nám poskytla ministerstva pro místní rozvoj a financí". Jak Samková dále vysvětlila, zmíněných 50 miliard je vztaženo nikoli ke stěžovatelům, kterých je asi 4600 a které podle svých slov Samková zastupuje, ale ke všem majitelům domů, a vyjadřuje podle ní reálnou částku, kterou všichni majitelé domů mohou u evropského soudu získat.
Podle Kalouse však neexistuje shoda na konkrétní metodice, ani racionální propočet vzniklé újmy. Letos v lednu vznikla pracovní skupina složená ze zástupců ministerstev, poslanců a senátorů, která by podle Kalouse měla najít vlastní metodiku, jak výši případného odškodnění určit. Konkrétní výsledky skupiny by podle něho měly být do června.

Stránky