komentář

Právo: Zločin a trest

Paní Libuše Bryndová může mluvit o štěstí, že u soudu v Táboře vyvázla jen s podmínkou. Vypěstovala přece bezmála třicet rostlin (my znalci říkáme kytek) marihuany, což je nepochybně množství větší než malé. Vyráběla z nich léčivé masti, které pak rozdávala sousedům, což zavání šířením omamné a psychotropní látky. A ke všemu se sama přiznala ke kouření té strašné drogy s naivní výmluvou na své astma.
Kdyby šlo jenom o mastičky, měla by její obhájkyně Klára Samková-Veselá snadnou práci. Konopí v této formě je přece běžně k dostání v lékárnách, sice asi jen s nepatrným obsahem účinné látky, ale zato rozhodně ne zadarmo. Krom toho už Nejvyšší soud podobný případ jednou vrátil, čímž vytvořil precedens, že mazat si kolena mastí z travky je stejně neškodné, jako mazat si je opodeldokem. Ale to kouření, to prostě neprošlo. Čerta totiž záleží na tom, že dokáže odvrátit astmatický záchvat, podle zákona smíme kouřit jen tabák a na zdravotní následky legislativa nehledí.