Tatínkovi s láskou

Ve středu slavil můj táta šestasedmdesát, což přivodilo členům jeho rodiny četné vrásky: co dát za dárek člověku, jehož jedinou vášní je práce a který, dle vlastních slov, nic nepotřebuje a nic nechce, protože „jsou to všechno krámy?“ Existuje však jedna věc, která sice není dar, ale kterou by si táta zasloužil: veřejné ocenění své práce formou vyznamenání. Protože metály nerozdávám já, ale pan prezident, nezbývá mi, než o ni pro tatínka dopsat, což tímto činím. A protože pléduji pro průhlednost vztahů i argumentů, předkládám svůj návrh i širšímu publiku.
Myslím, že můj tatínek by si vyznamenání zasloužil. Pan prezident sice sám dceru nemá, ale když se pozeptá kolem, tak mu jistě každá dcera potvrdí, že v zásadě si zaslouží vyznamenání KAŽDÝ tatínek – když kvůli ničemu jinému, tak tedy proto, že právě jeho zásluhou se dceři dostává jediného vskutku trvalého vztahu k jedinému muži, vztahu, který ji provází bez ohledu na všechny životní peripetie, totiž vztahu k otci. (Aneb, jak jednou můj otec řekl mému muži: Ivane, ty to máš dobrý, ty se s ní můžeš rozvést, ale co já???)

Protože však (z důvodů každé dceři vskutku nepochopitelných) dnešní doba holduje objektivitě a zásluhám, pokusím se subjektivní pocit přetavit v evaluovatelná fakta.

Každá práce, která je konána ve prospěch celku, ať práce dělníka či práce špičkového vědce, si zasluhuje ocenění a zpravidla se jí též v té či oné příznivé společenské konstelaci ocenění dostává. Existují však práce a oblasti, na které nikdy nedojde. Které jsou vždycky v jakési „šedé zóně“ – práce, o kterých se vždy předpokládá, že budou perfektně provedeny, odvedeny a bylo by přijato s údivem, kdyby tak odvedeny nebyly. V takové „šedé zóně“ pracuje celý svůj život můj otec.

Táta je historik umění, ale nezabývá se žádnými tak zvanými „velkými tématy“. Zabývá se moravským uměleckohistorickým místopisem, což zejména z pohledu z Prahy vypadá značně nevýznamně. Ačkoliv celý svůj život pracoval v oboru, nikdy nebyl účasten těch „zásadních objevů“ a mezinárodních konferencí, velkých událostí a velkých peněz. O jeho práci není referováno ani na první stránce regionálního tisku, ani na druhé, možná nějaká noticka na té poslední (pokud tam není sport). Na jeho odborné publikace (jeho bibliografie je asi na 10 stran) však kolegové a veřejnost spoléhají se stejnou důvěrou, s jakou berou do rukou na příklad Ottův slovník naučný.

Táta svoje srdce obětoval rodné Moravě, které vystavil svojí prací nehynoucí pomník. Asi pětadvacet let pracoval v Muzeu Města Brna. V sedmdesátých letech v pracovní době lepil nástěnky k různým nesmyslným výročím a vědecky pracoval teprve „po pracovní době“. První knížky patřily jeho rodnému Znojmu, pak se tematicky přesunul do Brna, kterému věnoval řadu uměleckohistorických knih a článků. Některé z nich psal v 70. letech pod jménem mojí matky, neboť jeho vztahy s husákovskou garniturou byly, řečeno diplomaticky, nikoliv ve shodě. V třiašedesátém totiž táta vstoupil s mladickým idealizmem do KSČ, odkud jej po r. 1968 po zásluze a zcela oprávněně vyexpedovali coby nespolehlivého živla. (A máma mu to říkala, že to tak dopadne, že tam nemá co lézt, blbec jeden…)

V osmašedesátém se otec pochopitelně zapojil mezi brněnské intelektuály, psal do Hosta do domu, důvěrně se stýkal s kruhem kolem Jana Skácela a podílel se na možnostech tehdejšího brněnského kulturního života způsobem, který by asi lépe než já popsal jeho o pár let mladší spolužák z Filosofické fakulty, Milan Uhde.

V roce 1977 byl můj otec považován za takového odborníka na problematiku uměleckých památek na Moravě, že dokonce i tehdejší ÚV KSČ překouslo všechny jeho dosavadní stranické nepřístojnosti a schválilo jeho nástup do zaměstnání do Ústavu teorie a dějin umění tehdejší Československé akademie věd. Před touto institucí totiž vyvstal naprosto neřešitelný úkol. Měl být vytvořen soupis Uměleckých památek Moravy a Slezska, jak již byly sepsány ve čtyřsvazkovém díle Uměleckých památek Čech. Úkol to byl zcela neřešitelný proto, že jednak z Prahy byl málokdo ochoten prakticky přesídlit na Moravu, jednak moravská problematika byla opravdu o hodně jiná než česká: zatímco české uměleckohistorické artefakty byly provázány s osobními vztahy a vlivy směrem k Německu, Francii, případně Itálii, Morava zřetelně inklinovala ke svému přirozenému centru, kterým byla Vídeň. Ještě komplikovanější byla situace ve Slezsku, kde znalost polských reálií je zcela nevyhnutelná. Zkrátka, táta byl jediný, kdo uvedenou práci byl vůbec schopen dát dohromady.

Tak se stalo, že do stejné práce, na které v Čechách pracovalo dvě desetiletí dobře pětadvacet lidí, se tatínek pustil sám, sem tam s nějakým asistentem či spolupracovníkem, jehož přínos se obvykle následně ukázal coby mírně diskutabilní. Abych se však těchto časem se měnících se fámulů zastala: vyjít s mým otcem je velmi obtížné, ba vpravdě nemožné. Do jeho zorného úhlu totiž ještě nedorazil onen graf, znázorňující pro všechny manažery důvěrně známý poměr úsilí a výsledku, přezdívaný často „good enough“. Tento graf znázorňuje fakt, že po dosažení jisté úrovně kvality právě tato kvalita narůstá velice velice pomalu, již naprosto nepoměrně k velikosti dále vynaloženého úsilí. I kdyby však táta tento nepoměr práce a úsilí zaregistroval, jednoznačně by jej odmítnul: pro něj je snesitelný pouze 100% výsledek práce a míra úsilí je při tom naprosto nepodstatná. Vydržet takovýto přístup k vědecké práci je ovšem pro normální lidi takřka nemožné a dříve či později zaprvé zkolabují, zadruhé jej – na rozdíl od otce – v pudu sebezáchovy odmítnou.

Úkol, který se zdál být ze začátku zvládnutelným v průběhu deseti až patnácti let, se v následujících letech rozrostl do heroického díla základního výzkumu, který trvá dodneška. Mnoho z podkladů, které byly v Čechách zpracovány již od konce devatenáctého století, na Moravě vůbec neexistovaly. Tak tátův „soupis“ je skutečným polním bádáním v každé jedné vesnici, do které bylo nutno dojet, obejít a prozkoumat ji, srovnat, zda pochablé materiály, které o ní existují, mají vůbec nějaké racionální jádro, toto všechno utřídit, nafotografovat a posléze úhledně sepsat do hutného hesla slovníkového charakteru. (Kolikrát jsem jen slyšela od vlasy si rvoucího otce: „Zase tam nikdo nebyl, zase to vopsali z těch nablblejch památkovejch karet!“) Za dobu soupisu táta najezdil stovky tisíc kilometrů – nepřeháním. Má za sebou tisíce dní „cesťáků“ a spaní po kdekterých špeluňkách na všech možných vídrholcích. Největším problémem vždy bylo vřadit fakticky neexistující dovolené do časového rozvrhu tak, aby se nekryly s pracovními cestami.

Jak vyplývá z výše uvedeného popisu způsobu jeho práce, za spoustu problémů si může táta sám. Nejenomže si totiž spoustu práce přidělal, ale navíc si přitom udělal i spoustu nepřátel. Z výsledku jeho práce lze totiž usoudit, že jeho kolegové v oboru se rozdělují na ty, co jsou „úplně blbí“ a ty, co jsou „nikoliv úplně blbí“. Bohužel dle většina smrtelníků pod jeho nesnesitelným pedantským drobnohledem spadne do té první kategorie, o čemž navíc vyjdou s publikací třetího svazku Uměleckých památek Moravy a Slezska neklamné důkazy.

Dopuštěním Božím se totiž stalo, že městečko Polná na Vysočině v době sepisu Uměleckých památek Čech spadalo do Čech a bylo proto sepsáno zde, zatímco v době sepisu Uměleckých památek Moravy a Slezska spadlo do Moravy. Táta pochopitelně neudělal to, co by udělal každý normální člověk, totiž neopsal Umělecké památky Čech, ale do Polné se nastěhoval a jal se znova sepisovat……. Výsledkem jeho práce je virtuální existence DVOU městeček Polná, z nichž ta z českého uměleckohistorického soupisu se má k té v moravském uměleckohistorickém soupisu asi jako Brno k New Yorku. Co na to zasloužilí autoři Uměleckých památek Čech, povětšinou již důstojně penzionovaní, kornatící či v zemi hnijící, ví Bůh……

Tátova práce často připomíná vědecký výzkum vskutku jenom vzdáleně a ačkoliv se to nezdá, je někdy taky pěkně nebezpečná. Tak třeba v Mikulově se táta rozhodl, že zvony v kostele nejsou dostatečně zdokumentovány. Napravit tento stav znamenalo uchopit železný kartáč, zvon očistit od masivních nánosů holubího trusu a tužkou přes papír zkopírovat latinský nápis, aby jej posléze mohl rozluštit a přeložit. V podstatě šlo o rutinní banální úkon: kdyby se ovšem neodehrával na balancujícím dřevěném žebříku ve zvonici a kdyby se místní tchoř nerozhodl, že už má toho rušení ve svém holubím loveckém revíru tak právě tak dost. Po tchořím útoku táta sjel z dvanácti metrů žebříku jako blesk a třísky jsme mu s mámou tahaly opravdu úplně odevšud dobře celý následující týden.

Jsem přesvědčena, že otec by na sebe nechal skákat tchoře klidně každý den, jen kdyby 17. listopad 1989 nevypuknul právě 17. listopadu, ale alespoň o pár týdnů později. To už by totiž byl rukopis jeho prvního dílu Uměleckých památek Moravy a Slezska v tiskárně a tak zvaně by se s tím „nedalo nic dělat“. Takhle táta stál ten další týden po 17. 11. v nakladatelství České Akademie na balkonu Melantrichu, u nohou balík svého tisícistránkového rukopisu, který právě v pondělí 20. 11. 1989 přijel odevzdat do tisku a cinkal klíči, netuše, co se na něj chystá……

Další dva roky strávil přepisováním Gottwaldových náměstí na Masarykova náměstí a vypouštěním největších soreláckých zhovadilostí, které v rámci úliteb bohům bylo nutno do původního díla zapracovat. Jediným pozitivním aspektem bylo, že se nám s mámou podařilo otce přesvědčit, že dílo takového rozsahu prostě není možné znovu přepisovat na psacím stroji. I když na to „praskly“ poslední rodinné brilianty, Umělecké památky Moravy a Slezska se dočkaly prvního počítačového zpracování na nejnovějším z tehdejších osobních počítačů, obdařeném hyperrychlým procesorem 286. Dlužno říci, že od té doby se táta stal uživatelským mistrem výpočetní techniky, pečlivě kráčejícím s dobou. Nejenomže ve svých nynějších pětasedmdesáti běžně používá velmi pokročilým způsobem internet, ale spoluvytváří též programy a nachází způsoby zpracování a archivování tak rozsáhlých textů, jako je jeho práce. Bravurně zachází s grafickými programy, které využívá pro manipulaci se starou plánovou a archivní dokumentací, zcela zvládnul a běžně využívá digitální fotografii na profesionální úrovni. To vše zcela nad své oficiální pracovní povinnosti, v rámci své obvyklé 12 – 18hodinové pracovní doby sedm dnů v týdnu, nezištně ve prospěch svého celoživotního díla.

Á propos internet: díky jeho existenci se stal uživatelem i velmi vzdálených knihoven, jejichž osobně neznámé osazenstvo přes dráty prohání úplně stejně jako to osobně známé v knihovnám lokálních. – A zde je nutno přiznat otcovu slabost. Stejně jako značná část mužů, i on má slabost pro ženské pohlaví. Je přitom zcela lhostejné, zda je dotyčná blondýna či bruneta, vdaná, svobodná, slečna či babka. Rozhodující je povolání knihovnice. Na ně již desetiletí uplatňuje svůj stále přetrvávající šarm, jehož výsledkem ovšem nejsou sexuální orgie, ale fakt, že se mu po jeho osobní knihovně u nás doma povaluje řada knížek z nejrůznějších knihoven, na jejichž přídeštích se skví razítka knihoven s poznámkami jako „poslední výtisk“…. nebo…. „pouze k prezenčnímu studiu“…. Případně tam je cudně zastrčená výpůjční kartička s datem předchozí výpůjčky z roku 1975. Opakovaně jsme jej s máti prosily, aby alespoň v zapečetěné obálce uschoval jména svých….éééé…… knihovnic, abychom v případě jeho úmrtí mohly fondy opětovně vrátit. Pochybuji, že tak učinil, protože to by znamenalo jednak dechaotizovat knihovnu (tedy – ON se v ní vyzná, jinak to ale opět bude vyžadovat archeologický průzkum) jednak by to byla ztráta času, kvůli které by se nedalo sepisovat….

Celoživotním otcovým údělem je jeho soustavné vzdělávání veškerého svého okolí. Nemylme se však, že by táta někde učil. Maximálně čas od času zasedne na Vysokém učení technickém v kómis rozdávající PhD. tituly. V takovém případě chodíme s mámou kolem něj po špičkách a snažíme se, aby byl nejen extrémně dobře naladěn, leč též nakrátko ostříhán – to totiž ztěžuje možnost rvaní si stařeckých šedin nad tím, že ubohý kandidát nezná nějakou „zásadní věc“, o které ovšem, pravda, se povětšinou píše nejdrobnější kurzivou v nějaké nejpodrobnější bibliofilii v poznámce pod čarou. Ne, pedagogika v akademickém slova smyslu není otci vlastní. On vzdělává činy. Nikdy nezapomenu na ten slunný den, kdy vyskočil na lešení stojící u jednoho venkovského gotického kostelíka na jižní Moravě a místním zedníkům s patřičným fortelem venkovského chlapce, který se musel od dětství ohánět, ukázal, jak se správně nahazuje omítka „po goticku“. Přitom kvalifikovaně promluvil o „mastnotě“ malty v průběhu staletí a různých způsobech hašení vápna, za což byl místními celebritami pozván na pivo, které jsem ovšem musela vypít já, neboť táta řídil.

Protože se táta celý život pohybuje na Moravě, dalo by se předpokládat, že bude zastáncem moravských nacionalistů. Je tomu přesně naopak. Přes svoje osudové sepětí s Moravou byl a je obávaným bijcem všech „moravistů“, postrachem takových postav jako je jistý pan Dřímal a další jemu podobní. I v dobách, kdy byla „národnost moravská“ téměř věcí cti, táta nikdy neváhal využít svých bezchybných znalostí k tomu, aby nejrůznější moravské žvanily přinutil konfrontovat fakta. Do očí se jim mnohokrát vysmál, že si pletou národní hrdost s nacionalismem či s lokálpatriotismem, vlastenectví s baráčnickým spolkařením. Přitom jestli je někdo opravdu vlastenec, jestli někdo opravdu položil veškeré svoje vědomosti a znalosti na oltář svojí země – Moravy - a to aniž by se sám stal osobností regionálního smýšlení a formátu, pak je to on sám. Toho si také jsou všichni ti, kteří by si nějaký ten politický bodík pomocí moravského nacionalizmu rádi připsali k dobru, velmi dobře vědomi. Tváří v tvář ohromné práci svého kritika jim však nezbývá nic jiného, než potupně mlčet.

Když se tak ve své úvaze o tátovi chýlím k závěru, dospívám k přesvědčení, že jsou ještě minimálně dvě osoby, které by se měly stát tátovými spolumetálníky. Tou první osobou je Ústav dějin umění Akademie věd a popořadě všichni její ředitelé. Nad takovou postavou do džezu, jako je můj otec, má totiž nezadatelné právo vybublat naprosto každý šéf, ba upřímně řečeno, i svatý na mostě by měl co dělat, aby se v důsledku stále se odsouvajících termínů předání tátovy práce nedostal do péče psychiatrů. Být ředitelem takového ústavu a přežít Samka, to je v podstatě setrvalé zenn-buddhistické cvičení v trpělivosti. Že tátu doposud v jeho pětasedmdesáti nevyhodili a ústav trpělivě proplácí jeho cesťáky do kde jaké díry, o které otec usoudil, že z ní nutně potřebuje ještě jednu fotku, za to si každý jeden jeho ředitel zaslouží nikoliv metál, ale svatozář okolo hlavy…..

Nu a druhou spolumetálnicí by měla být rozhodně máma. Dobrovolně s ním žije ve svazku manželském již padesát let. Abych parafrázovala tátu: copak já, já jsem zdrhla do Prahy, ale ona zůstala….. Mimochodem – právě dnes má taky narozeniny, je jí třiasedmdesát. Tož si to, mami, užij, všechno nejlepší a prosím tě, ještě chvíli tady s námi pobuď. Protože…. víš…. no… kdo jiný by udělal korektury k třetímu i čtvrtému svazku Uměleckých památek Moravy a Slezska, než Ty….. že ano.

 

Komentáře

Příspěvky do diskuse se musejí týkat tématu. Vulgární příspěvky a příspěvky, které nemají nic společného s tématem, budou vymazány.

sasa napsal(a):

Hezke. Pane prezidente, dejte mu medaili za zasluhy.

24.05.2008 13:06:50

F.Srbek napsal(a):

Tentokrát se Vám to povedlo
paní Samková.
V téhle uspěchané době nebývá čas na "obyčejnou" člověčinu.

24.05.2008 13:29:55

Ročník 53 napsal(a):

Normálního člověka často překvapí, že ten druhý je také člověk. Přitom je to taková samozřejmost.

24.05.2008 14:34:45

Ládik napsal(a):

První 2 svazky Uměleckých památek M+S už mám, kdy vyjde třetí? K počátkům osídlování Moravy: sdílím názor Dušana Třeštíka - Moravané a Češi neosídlili území ve stejné době a pravděpodobně nepřišli ze stejného místa. I dnes je zřejmé, že Moraváci dělají a Češi kecají (s výjimkou Olomoučáka Paroubka).
Přeji Vašemu otci hodně zdraví.

24.05.2008 14:53:50

LEVAK napsal(a):

Vážená paní doktor,promiňte,ale co je na tom špatného,že já su Moravák z Valašského království.Já dyž čuju jak nekeří tady nemluvíja tak jak im zobák narostl tož sa mi otvírá křivák v kapsi i dyž su mírumilovná povaha a bíl sem sa občas enem v mládí na zábavách.Vaši pantáta možú byt genius,ale už od našich staříčkú vím,že city a fakta sa nesmíja zaměňovat popřípadě směšovat!Ono ostatně bylo svého času i vědecky zdúvodněno božské poslání německého národa!

24.05.2008 15:03:10

Lena napsal(a):

To je pěkný blog! Opravdu se Vám povedl. Takže nezbývá, než taky pogratulovat - tatínkovi i mamince.

24.05.2008 15:05:39

VK-Can. napsal(a):

Vazena pani doktorko Samkova.
Jako otec dcery, se kterou neni a nebylo mozno vzdy vyjit v klidu a miru, ale pro kterou bych vzdy udelal vse, Vam dekuji za mila a tepla slova.
Myslim, ze by Vas otec vymenil to vyznamennani za Vase slova uznani "in a heart beat"!
Hezky weekend.

24.05.2008 15:09:38

fudoshin napsal(a):

jako vždy mě váš příspěvek oblažil. poutavé a čtivé,jak někdo naznačil plné člověčiny i pro vás typických rýpanců.líbí se mi i způsob vyjadřování a forma jazyka.fakt to můžu...:) až někdy něco napíšete slibuju,že si to koupím ;)

24.05.2008 17:09:05

Ivan napsal(a):

Děkuji, tolik člověčiny, krásné. Přeji oslavencům hodně sil, v činnosti jež je uspokojuje. Pochopitelně, že zdraví taktéž.

24.05.2008 17:33:58

Řeč mysli napsal(a):

.....Každá práce, která je konána ve prospěch celku, ať práce dělníka či práce špičkového vědce, si zasluhuje ocenění a zpravidla se jí též v té či oné příznivé společenské konstelaci ocenění dostává.....Tohle nepřijímám. "Intelektuálno" je vždy nad "neintelektuálnem". Při fyzické práci je mozek vypnut. Bolí jen ruce. Konám něco podobného co váš otec. Individuálně bádám. Kdybych to věděl, nikdy bych tak nekonal. Je to úžasná řehole. I váš otec musel prožívat úžasnou řeholi. Víte, nejhorší je ostatní "přečnívat" a nemít potřebné podmínky. Mám po otci "Řád práce" z konce padesátých let. Nebyl komunista. Měl to za dělnickou robotu. Kolik "dělníků", tedy ti, kteří mají výrobní nástroj ruce dostalo od Havla či Klause řád? Ani jeden!!! Neexistuje, aby univerzitní vzdělanec udělit podvzdělanci řád. Mj. Oči Urbanové
prosím mě říkají, nevěř té ženské! Nezkažte si kvůli ní ty své oči!!!

24.05.2008 20:52:14

Iva2 napsal(a):

Milé čtení, se srdcem. Takové vyznání bližním je jako duševní hygiena.

24.05.2008 23:56:26

klaravesela napsal(a):

Řeči mysli:
O očích paní Urbanové jsem slyšela již několikrát, tak jsem se na poslední schůzce do nich hluboce zadívala, abych zjistila, čím to je. Jsou opravdu nesmírně zvláštní. Mají širší zorničky než je zcela obvyklé, světletyrkysovou duhovku a na hranici s bělmem má duhovka tmavý úzký proužek. Protože je paní Urbanová bruneta, "vylízá" navíc jenom ta zornička a bleděmodrá duhovka vypadá vlastně nepřirozeně. To podtrhuje podle mého názoru ne zcela vhodný účes s ofinou sčesnou dopředu, ktrý ten dojem jen umocňuje. Jsou to typické tak zvané "uhrančivé oči". Ty totiž nejsou tmavé, jak se většina lidí domnívá, ale bleděmodré, ve kterých se do nich pohlížející ztrácí a jde - někdy fyzicky - do kolen. Osobně si myslím, že by si jinak měla česat ofinu a nenosit hranaté brýle.... a kvůli tomu, že tak nečiní, mám pochybovat o faktech, která vím nejen od ní??? Jistěže, podle čínské tradice si každý může za svůj vzhled sám, neboť se do povrchu těla odráží duchovno. Žijeme však v komplikovanějším světě, kde mnoho aspektů života jde proti sobě a vytváří chaotické shluky, jejichž pravý původce se nesnadno identifikuje. Navíc pro úplné hodnocení člověka musíte vidět dotyčného jedince vcelku a nikoliv prostřednictvím masmédií. Pak si všimnete i řeči těla, která jinak zůstává skryta. Tak.... a teď se běžte podívat na sebe do zrcadla a dumejte nad tím, z čeho na první pohled vyplývá, že jste důvěryhodný intelektuál.
K oceňování: jsou i jiné způsoby ocenění než přímo vyznamenání a pokud vím, některé z nich užívá některé z nich i prezident. Neoceňování "obyčejné" poctivé každodenní fyzické práce je jedna z věcí, se kterou nesouhlasím. Lidé disponují různými druhy inteligence a fyzická inteligence řemeslníka je, jak jistě sám dobře víte, k nezaplacení... i Vámi přehlížený (???) Řád práce má svůj smysl a svoje opodstatnění. Je na čase se vrátit i k nim. KVS

25.05.2008 06:01:43

KAREL napsal(a):

Tohle vyznání je krásné, paní Samková!

25.05.2008 06:49:04

Zach napsal(a):

Vyznani se z lasky,ucty a obdivu ke svemu tatinkovi je moc hezke a emotivni,silnejsi o to,ze prislo v dobe kdy si ho muze tata precist a ne jak to casto byva,ze se clovek k tomu odhodlava tak dlouho,az je pozde.
Hezky den ze studeneho,promokleho Spanelska, Vam preje Zach

25.05.2008 09:07:38

xyz napsal(a):

Pěkné a jak říká Zach o to silnější, přichází-li v době, kdy jej může jubilant osobně přijmout.
Při čtení článku mi probíhají vzpomíny na mého tatínka.Jak zkoušel glazurovou hmotu, jak míchal barvy, stavěl své "pícky" aby vypaloval porcelán, čelil nevůli arogantních úředníků a neoblomě a vytrvale šel za svým cílem - malovat a rozdávat lidem radost.
Držím v ruce nepostradatelnou skleničku s terpentýnem a cítím stále typickou vůni jeho malírny.
Dívám se na talíř s nápisem Oblastní národopisné středisko v Miloticích u Kyjova kde působil.
Tam kdysi vznikly první typické Kyjovské přadleny, které maminka bůhví jak posílala našim krajanům do zahraničí.
Kdoví, svět je někdy strašně malý - možná se někdy cesty našich otců někde potkaly, možná ne. Vážím si práce svého otce a vím, že ocenění i když někdy přichází hodně pozdě, má význam.
Práci mého tatínka ocenila nezávislá komise Ministertva kultury výrokem, že jde o vysoce kvalitní řemeslnou a uměleckou práci a Moravská galerie vyslovila názor, že jeho kumšt vykazuje znaky Vídeňské školy.
Jakby taky ne, když se učil, studoval a posléze pracoval v malírnách na Moravě, i když zkušenosti sbíral i v Karlovarském porcelánu.

25.05.2008 11:17:25

klaravesela napsal(a):

Milý pane XYZ. Ministerstvo kultury ocenilo i práci mého tatínka....desetiletí trvajícím zarputilým mlčením. Stejně tak město Brno, stejně tak Jihomoravský kraj....mám pokračovat? Možná, že to bude nedostatkem těch skutečně nezávislých komisí.... KVS

25.05.2008 13:10:35

Zuzana napsal(a):

Pekne, ale v kuzi Vasi maminky bych nechtela byt ani nahodou..

25.05.2008 13:49:06

Desiderius napsal(a):

Vážená paní doktorko,přeji Vašemu tatínkovi do dalších let stálé zdraví a nezdolný elán.Ať pokračuje v této práci,která je tak mimořádně užitečná.

25.05.2008 14:07:05

Pepa Řepa napsal(a):

Paní KVS
Vykašlete se ma metály. Je to kus železa.

Vykašlete se na ocenění, je to kus papíru.

Vykašlete se na tituly před jménem, za jménem. Kolik znáte takto přizdobených pitomců?

Vykašlete se na tchoří útoky.Byly, jsou a budou.

Co je podstatné? Aby se člověk nestyděl sám za sebe, až přijde hostinský spočítat útratu.Ne každý na to věří. V sekulárních Čechách si většina myslí, že hostinský nepřijde, že vezmou roha bez placení.
A pokud má člověk to štěstí, že může tu positivní část svého já, předat svým dětem ještě před zaplacením účtu, tak dostal od života bonus navíc.

Váš otec zřejmě bonus dostal.Záleží na vás, jak s poukázkou naložíte.Každý potomek prochází obdobím, kdy považuje rodiče za největší pitomce na světě. Zažijete to u svých dětí.Pak to naštěstí pomine.Někdy už je pozdě. Vy jste to stihla, nemusíte chodit děkovat na hřbitov.
Pokud jste napsala článek o Hildegardě, tak tady cítím vliv vašeho otce silně.Myslím, že může být spokojen.Mějte se.

25.05.2008 14:25:50

klaravesela napsal(a):

Pepo Řepo, díky, třeba si více porozumíme... KVS

25.05.2008 14:49:45

Pavel napsal(a):

Snad to nevyzní cynicky, ale oslavné bláboly o Vašem otci vecpat na blog, fakt opravdu "výživné"! Ty rektoskopické komentáře jsou dopsány Vámi? Vřele doporučuji se držet kopyta paní doktorko a nefušovat do řemesla novinářů, či spisovatelů. Máte-li nutkání přece jen psát, pak rodinná kronika je pro Vaše patologické vyznání k tatínkovi jak ulitá - á propos, poraďte tatínkovi, ať se v podzimu svého života věnuje mamince, třeba se tam dočká vyznamenání...

25.05.2008 16:58:50

Baba Jaga napsal(a):

Milý Pavle, Vaší pozornosti nejspíše ušlo, že paní doktorka nepíše "pouze" o svém otci. Začala jsem se o pana Samka zajímat blíže a i když jsem o něm něco zběžně z Brna věděla, stydím se,co všechno mi uniklo.Paní doktorka nechť klidně fušuje do řemesla novinářům a spisovatelům, zvláště těm rádoby.Koneckonců, kolik těch blogerů zde jsou novináři nebo spisovatelé? Radíte to všem?

25.05.2008 17:36:44

Iva2 napsal(a):

Pavel

Tohle není jen takový nějaký blog, on je to blok KVS a tak si KVS napíše co jen se ji zažádá. A Vám je dovoleno vstát po odpoledním odpočinku vzhůru zadkem jak se říká a pustit tady jedovatou slinu, jsem si jistá že Vás KVS přežije :)....copak, copak...vydědili Vás rodiče???

25.05.2008 17:58:24

klaravesela napsal(a):

To Iva2: to teda fakt přežiju. Jsem zvyklá na nenávist ve velkém stylu, tahle je jen v malém - respektive, to není ani nenávist...

Milý Pavle, do řemesla se novinářům vtírám již řadu let a ubezpečuji Vás, že tak hodlám činit i nadále. Dokonce Vám mohu škodolibě říci, že několik redakcí mi nabízelo i v poměru k mým advokátním penězům velmi slušný vejděleček, když bych náhodou hodlala přesídlit do jejich redakce. Kromě toho jsem napsala dvě knížky, na třetí začínáme (hádejte s kým) pracovat a ubezpečuji Vás, že ani ta nebude poslední.
Jinak moje máma coby vystudovaná historička umění má o práci svého muže naprosto jasno. Svého vyznamenání se od ní táta dočkal už jen tím, že v mnohém omezila svoji vlastní odbornou kariéru v jeho prospěch. Takže trefa vedle, můj milý....
Doufám, že sám uznáte, že do Vaší řiti jsem ani nenakoukla a vězte, že jsem kdykoliv s potěšením připravena užít svého obzvláště špičatého a opodpadkovaného páru obuvi, vězícího na mé útlé dámské nožce, v pohybu právě jejím směrem.
KVS

25.05.2008 18:19:33

StandaT napsal(a):

Takhle krásné vyznání tatínkovi je víc než metál.

25.05.2008 20:21:09

Pavel napsal(a):

TREFENÁ SE OZVALA ...

Trochu se pochlubit, trochu naznačit jak se o mne derou redakce, trochu se pochlubit jak pocházím z kantorských generací, ať všichni vidí, jak jsem vyrůstala v intelektuálním prostředí a jak jsem geniální a úžasná.
Milá Kláro, ambiciózní styl Vám vskutku nechybí a taktéž animozita. Co Vám vskutku chybí? Doporučuji trochu zdrženlivosti-úroveň se Vám nějak vytrácí.

Že Vy očekáváte, když se vydáte všanc na Vašem blogu, že Vám všichni vlezou tam, kam jste se mi zatím nenakoukla?

Ještě maličkost, napište nám něco o tom, jak se Vám jezdilo v MHD bez placení a jak jste s potěšením byla připravena, Vaši útlou dámskou nožkou nakopat revizorovi. Kolují o tom po Praze celé legendy... nebo je to denunciace??? I Vy filuto, že jste dala ty lístky z MHD tatínkovi, aby mu proplatili cesťáky.

Ještě taková maličkost, napište nám do červené knihovny, jak taťka vypisuje cesťáky švabachem, ať jej můžeme navrhnout panu prezidentovi na vyznamenání.

25.05.2008 20:42:22

Iva2 napsal(a):

Pavel

Takt tohle už není o blogu, ani o tématu blogu, vy máte nějaký osobní problém.....evidentně, přímo s KVS. Proč ji nenapíšete nenávistný mail, kde by jste ji to natřel,ale potřebujete aby si to všichni přečetli? Myslím že kdyby si ty vaše výlevy nemohl nikdo číst, tak by vás ani nebavili.

25.05.2008 20:58:09

Iva2 napsal(a):

A Pavle.....jste Pavel nebo vzteklá Pavlínka ?? :))))

25.05.2008 20:59:27

bigjirka napsal(a):

Pavle, nepoužívejte cizích termitů, ať neskončíte katastrálním fiakrem... ambicióznost a animozita nejsou totéž vy jeden filuto

25.05.2008 21:59:55

Iva2 napsal(a):

bigjirka

Pavlíček se tak snažil hledat ve slovníku cizích slov a vy mu tu kazíte rozlet .... tak krásně se rozšoupnul, koho mi jen ten jeho styl připomíná.......

25.05.2008 22:15:33

Pavel napsal(a):

Milá paní Ivo2, alias Kláro,

máte blízko k pojmu "sapfismus" nechte si udělat testy u sexuologa.
Já opravdu, ale opravdu ( jak praví náš veliký Václav udělující vyznamenání ) nemám žádný osobní problém s KVS, naopak ta dáma je mi sympatická a navíc vím a uznávám ji jako schopnou právničku. To však neznamená, že bych milou paní doktorku trochu nepoškádlil.

Ono ty příznaky veřejné glorifikace taťky a odpověď na mou adresu mi nahrály na smeč. Nota bene KVS není dítě, abychom ji stále chválili!!! Vždyť by se nám z toho zbláznila a psychiatr Chocholouš je vždy připraven.Navíc bych rád, aby se KVS pustila do nějakých závažnějších témat, než je její taťka. Tím KVS neodepírám lásku k rodičům, tu má mimo výjimek bezmála každý, nicméně není tady již pozitivní forma oidipského komplexu??? Možná by nám pomohl stařičký Freud...

25.05.2008 22:20:56

Iva2 napsal(a):

Pavel

hahahahahahahahahahahaha :)))))))))))))))) tak Pavlíku, budu se smát ještě týden. Vy nejste jenom Pavlíček, vy máte nick podle potřeby že ano ??...no a tak si myslíte že to dělá každý.....to nic, ten třes vás přejde, možná :))

25.05.2008 22:33:12

Pavel napsal(a):

Pro bigijirku od Pavla!
KVS je ambiciózní, což snad nepopře i ona a animozní byla v reakci na můj komentář, jen tak pro Vaši osvětu - nevím jestli to chápete, ale to je Váš problém.

Pro Ivušku 2 !!!!!!

Víte koho Vám připomínám ? Výrok Šalamouna : Vanitas vanitatum et omnia vanitas.

Amen

25.05.2008 22:33:34

Iva2 napsal(a):

Pavel

Ještě že vás KVS má, kdo jiný by se postaral o její duševní zdraví.....už tady bloguje gynekolog amatér a ted ještě i psychiatr amatér :)))To jste to dopracoval. Neříkejte jak je Vám KVS sympatická,nebo si myslíte že lidi co sem chodí číst nerozumí vaším výlevům? Musíte mít komplexů nad hlavu :)To víte že ji chválí...a chválí a chválí a chválí.....je docela úsměvné číst takový bezmocný vztek od nějakého bezvýznamného Pavla :)

25.05.2008 22:39:58

Pavel napsal(a):

Pro Ivu 2

Nick, co je to ? Mám progresivní rozpad kognitivních funkcí, takže mne třes nemůže opustit. Ale při čtení Vašich komentářů mi naskakuje kopřivka.

Nicméně mám radost, že jsem Vás rozesmál na celý týden, takový zážitek se mi stal naposledy u soudu v loňském roce, když jsem se šťastně po druhé rozvedl a při odchodu z jednací síně jsem soudci poděkoval, přičemž mi soudce řekl, že není zač, že mi rád pomohl, že se taky minulý týden rozvedl.

25.05.2008 22:54:55

Iva2 napsal(a):

Pavel

Jo tak takhle to je...on vás ještě nepřešel ten vztek? Myslím že toho psychiatra nebude potřebovat KVS :)))))Nestydte se za to, je to lidské. Snad Vás z toho dostanou. Ale neventilujte si to tady na nikom.

25.05.2008 22:59:08

Pavel napsal(a):

Pro Ivu 2,

Ivčo neblbni a nebuď protivná, já nemám bezmocný vztek,mám prachy, mám plno úspěchů, mám šikovný ženský, mám dům, mám zdravý dítě z prvního manželství, chodím si hrát tenis a jen tak se chlubím a bavím se, čtu si bláboly od tebe a jak tě s...- no však víš co! Tipuji tě tak na 85 až 115 kg s natáčkama na hlavě, starej někde v hospodě u piva, zítra na šichtu k soustruhu roztáčet kola kapitalismu a ty někde děláš nějakou účetní s paradigmatickou představou ke KVS.

25.05.2008 23:08:04

RUMCAJS napsal(a):

Jste velice čtivá paní Kláro a nabídky na psaní bych neodmítal.
Ale mě by mometálně více zajímalo, proč jste paní Urbanové nedoporučila detektor lži?
Prosťáčkové jako já si to pak mohou vykládat různě.

25.05.2008 23:20:43

Iva2 napsal(a):

Pavle Pavle,tohle ti moc nepomůže ve tvém vzteku vůči ženám :))) Můžeš si mě představovat jak jen je libo, všechno je to totiž jenom tvůj WISH. Ja nemám žádnou představu k KVS, mě se jenom líbí jak hezky o své rodině mluví :) Ono to stačí, víš? Pokud nemáš jiné radosti jen ji sem chodit nadávat, tak potěš pánbůh :)Co se týká tvého nezměrného bohatství......chudáčku, o lidech jako si ty mi děda říkával že nemají rasu :) A že mám mít pořád čisté boty, čisté ruce, dobré hodinky a NIKDY se nechvástat penězma :) že to dělá jen ten kdo je nemá staré......nebo ten kdo je ve skutečnosti nemá vůbec :)nuže....

25.05.2008 23:21:20

Miki napsal(a):

Vážená paní Samková,

nechtěl bych dostat řád od současného obyvatele Hradu. Pokud bych byl navržen na takové ocenění, tak bych ho zcela určitě odmítl. Nedomnívám se, že je to člověk hodný toho úřadu a že by to mohl být člověk od kterého bychom měli přijímat jakákoli ocenění. Jak správně řekl Václav Havel před mnoha lety - je to reprezentant maloměšťáků.

25.05.2008 23:22:34

Pavel napsal(a):

Pro Ivu 2,

Ivčo klídek, můj Wish je jen toaletní voda, já se nechvástám, já jen tak tě provokuji a jak vidno, trefená si vypůjčila ke své ostrovtipnosti i motto svého dědouška.Perlou tvých "rozvah" je záliba v projevu KVS k rodině, stačí-li ti to ke štěstí, pak navštiv místně příslušnou knihovnu, tam toho mají plné regály.Fakt, nech se vyšetřit s tou závislostí ke KVS.
Wisdom of practice nám na tobě prokazuje, že bez Chocholouše ty mé komentáře nejseš schopna rozchodit.
No nic, jak je to v té písničce, Žiju si jak v pohádce, že nejdu do práce... jdu za zábavou, ty si na ráno vyčisti boty, umyj si ruce a natáhni si Primky. Ráno o půl osmé ať jsi v kanclu a pozor - neměj kyselý "ksicht", víš že to šéf nemá rád.
Zítra si přečtu, co mi milého napíšeš, případně KVS.
Přeji dobrou noc "přítelkyni Ivě 2".

25.05.2008 23:55:51

Iva2 napsal(a):

Pavel

To chce studenou sprchu, jinak si mě v té kanceláři nepřestaneš představovat, tak moc si to přeješ, ale tentokrát ti není přáno. Tak zakomplexovaného chlapa aby lupou hledal :) Má to ta KVS těžké......co všechno se na ni lepí.

26.05.2008 00:09:28

bigjirka napsal(a):

řekl bych, že spíše Šavel než Pavel.. ale dobrá, každej jsme ňákej...

Rumcajsi, já bych víc odlišoval advokáta od klienta... Paní Klára nemá hledat pravdu, ale ochránit svou klientku. K čemu by mohla sloužit pravda ženské, která se do toho tolik zamotala? Kromě toho detektor stejně není důkazem. Sokol je na tom u mne hůř.. Toho už fakt nedokážu odlišit od gaunerů, které hájí.

26.05.2008 00:21:54

klaravesela napsal(a):

AD Pavel:
"Navíc bych rád, aby se KVS pustila do nějakých závažnějších témat, než je její taťka"
Víte, pane Pavle, v zásadě pro mne nejsou závažnější témata než moje rodina....

AD Rumcajs: toť slovo do pranice, s tím detektorem lži. ...sem to eště nestačila napsat a také čekám na nějaká odborná zjištění stáhnutá zejména z mého oblíbeného serveru http://www.medline.com. Leč vysvětlím v samostatném blogu. Jen pro základní orientaci v problematice: s tím, čemu tady říkají "detektor lži", ať se jdou soudruzi z Kriminalistického ústavu vycpat... Kromě toho dokud nebude znalecký posudek z oboru psychologie vypracován též na další aktéry causy Č., totiž pana J. Č samotného a též ing. Hurty, je to shromažďování důkazů ponekud nevyvážené, nemyslíte?? ž do nynějška byla paní Urbanová mimořádně vstřícná. Kam s tím došla, vidíme všichni. Což kdyby se nyní pro změnu zapotil třeba někdo kolem a ne ona sama?? KVS

26.05.2008 05:50:42

klaravesela napsal(a):

AD Miki.... no, já vím... toť dilemmmmma. Ale neberte to tak osobně: je třeba odlišovat klienta od advokáta, prezidentský úřad od prezidenta, holt to je ta forma a obsah - pořád dokola. Instituce se nekritizují a jejich úloha ve společnosti je stabilizující. Že někteří tu institucionální funkci zvládají hůře, někteří lépe, to tak bývá. To zhodnotí čas. Instituce přetrvá během času (snad) nedotčena.... KVS

26.05.2008 05:55:20

bigjirka napsal(a):

Paní Klárko, kdepak vstřícná... Já s Vámi cítím, že se ji z toho snažíte vymotat. Čí kráva se napila z čí louže, už nezjistíte. Loutkář tahá za nitky.. nejlepší si říct s Čunkem co jsme si, to jsme si a ven z toho. Nebude z toho nic dobrého pro žádnou stranu kromě loutkářské. Totéž platí pro orgánovou stranu. Jak poznat, která strana tam dělá větší kotrmelce? Všechno dohromady je to vivisekce naší trestněprávní soustavy.

26.05.2008 07:58:42

klaravesela napsal(a):

Dobré ranko, BiGJirko!
víte, upřímně řečeno, mě by daleko více než Čunek - který je ve své podstatě taky manipulovaná oběť, zajímalo to, co Marie Benešová nazvala "justiční mafií". Kromě toho je zřejmé, že celá řada slušných policistů se "už na to nemůže dívat" a od policie odchází. náhradou jsou permanentním náborem nabíráni noví chlapíci, kteří jsou profesně pochopitelně nepoměrně méně zdatní než jejich předchůdci a navíc mohou být cíleně vedeni k tomu, aby se do ničeho nepletli. To je v kombinaci se "justiční mafií" smrtelná kombinace pro každou demokracii....

26.05.2008 08:06:01

xyz napsal(a):

Paní Kláro,zdravím po neděli a přeji v nastávajícím týdnu naplnění všech očekávání a přání, i těch, která nosíte hluboce ve svém nitru.
Můj tatínek o výrocích nezávislé komise a Moravské galerie neví.........., ale jak říká Pepa Řepa někdo má štěstí dostat bonus navíc.

26.05.2008 10:22:37

bigjirka napsal(a):

Paní Klárko, dějí se tu moc divné věci. Benešová.. kdyby tak byla čistá, ale spíš to vypadá, že je členkou jiné justiční mafie.. prohnilí proti prohnilým?

26.05.2008 23:07:57

Kateřina R. napsal(a):

Dobrý večer paní Veselá,
děkuji za milé, chytré a svěží počteníčko a pěkný vztah k rodičům. Nejste tak trochu z Marsu? :)

28.05.2008 23:49:46

Superolin napsal(a):

Připojuji se ke gratulaci, nicméně musím komentovat tvrzení týkající se Soupisu: početný tým nemůže být plnohodnotně nahrazen jedincem - je to na úkor kvality a práci to neúnosně protahuje. Tím nezpochybňuji, že se jedná o heroický výkon, ale koncepčně je to chybné.

29.05.2008 11:51:26

klaravesela napsal(a):

AD: Superolin - to že je koncepčně zcela chybně, že početný tým byl nahrazen jedincem, o tom není sebemenšího sporu. Bohužel veškeré otcovy snahy, aby v Brně vzniklo na příklad stále pracoviště Ústavu teorie umění, které by se soustavně zabývalo moravskou problematikou, vyšlo naprázdno. Z prahy se to tak nevidí.... otec to považuje za svoji životní prohru a to, že nemůže svoje celoživotní zkušenosti systémově předávat dál, je neskutečná ztráta i pro obor. Ale to bychom se dostali k pražsko-moravským vztahům a to by asi nebylo dobře... KVS