ČT24: Odškodnění pro majitele domů a bytů

Moderátor (Daniela Písařovicová):
Sto tisíc za jeden byt a rok regulovaného nájmu, takové odškodnění teď žádají majitelé domů a bytů a jdou ještě dál. Každý majitel by měl navíc dostat 10 tisíc eur. Žádost směřovali na Ministerstvo spravedlnosti. Stejné peníze sice vymáhají od státu u soudu ve Štrasburku, současná žádost má řešení sporu urychlit.

Redaktor:
Po pár týdnech relativního klidu se majitelé domů a bytů znovu hlásí o slovo. Nelíbí se jim průtahy kolem sporu, který kvůli regulovaným činžím vedou se státem a dovolávají se zákona. Ten říká, že lidé, jejichž případy řeší soudy neúměrně dlouho, můžou požadovat odškodné.

Host (Klára Veselá-Samková, právní zástupkyně majitelů domů a bytů):
Proto jsme se rozhodli spíš z důvodu opatrnosti než z nějakého jiného dalšího se obrátit na Ministerstvo spravedlnosti.

Host (Zuzana Kuncová, tisková mluvčí, Ministerstvo spravedlnosti):
Ministerstvo spravedlnosti nyní zaslané materiály studuje a analyzuje a to i z toho hlediska, zda je Ministerstvo spravedlnosti k obdržení takové žádosti příslušné.

Redaktor:
Do konečné částky vlastníci vyčíslili majetkovou i nemajetkovou újmu. Výsledek? Sto tisíc za jeden byt a rok regulace. Celková suma by tak šla do desítek miliard korun.

Host (Klára Veselá-Samková, právní zástupkyně majitelů domů a bytů):
Je to zhruba 4,5 tisíce majitelů domů, ovšem musíte mít na paměti, že se jedná asi o 80-90 tisíc bytů, které vlastní.

Redaktor:
Každý z nich chce navíc 10 tisíc eur a zaplatit náklady na soudní řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj slíbilo, že naše nároky vyčíslí samo, ale nestalo se, tak jsme vzali věc do vlastních rukou, říkají vlastníci.

Host (Daniela Grabmüllerová, ředitelka sekce bytové politiky, MMR ČR):
To je samozřejmě teprve věc toho budoucího soudního sporu, který ještě nebyl ani zahájen. Teď, zdá se, tu materiální škodu strana žalující nebo-li pronajímatelé vyčíslili a podali Ministerstvu spravedlnosti.

Redaktor:
Požadavek ve výši 50 miliard korun už ale dřív označilo ministerstvo za přehnaný.

Moderátor (Daniela Písařovicová):
A předchozí téma ještě neopustíme. Proč vůbec majitelé bytů a domů žádají Ministerstvo spravedlnosti o odškodnění? Na to jsme se zeptali místopředsedy občanského Sdružení majitelů domů, Tomislava Šimečka. Hostem ve studiu byl i Stanislav Křeček ze Sdružení nájemníků.

Host (Tomislav Šimeček, místopředseda Občanského sdružení majitelů domů):
Štrasburský soud v několika případech vrátil stěžovatelům jejich stížnost s tím, že mohou využít ještě možnost žádat kompenzaci od Ministerstva spravedlnosti. Vzhledem k tomu, že právní rozbor toho, vztahuje-li se to jenom na případy příliš dlouhých soudních sporů nebo i na případ, s kterým jsme my ve Štrasburku, podali jsme pro jistotu stížnost na Ministerstvo spravedlnosti, abychom nezanedbali případnou povinnost. To je vše. Není to nic nového.

Redaktor:
Pane Křečku, co vy říkáte této snaze? Mají majitelé domů a bytů právo na tak vysoké odškodnění?

Host (Stanislav Křeček, Sdružení nájemníků):
Ani ten nejmenší, paní redaktorko. Kdyby takovýto návrh přišel soudu, tak se každý soudce zeptá, proč zrovna sto tisíc, proč ne 90, proč ne 110, čili tento návrh má jenom propagandistický účel, nemá sebemenší právní odůvodnění ani odůvodnění věcné. Takže podle mého názoru nejde o nic jiného než o snahu zviditelnit se. Žádný právní podklad k takovému odškodnění rozhodně neexistuje.

Redaktor:
Myslíte si, že by to mohlo mít nějaký negativní dopad na nájemníky?

Host (Stanislav Křeček, Sdružení nájemníků):
Na nájemníky to v žádném případě nemůže mít žádný dopad, to je spor určité skupiny občanů s českým státem. Nájemníků jako účastníků nájemních vztahů se to v žádném směru netýká.

Redaktor:
Pane Šimečku, chcete na to nějak reagovat?

Host (Tomislav Šimeček, místopředseda Občanského sdružení majitelů domů):
Já si myslím, že ta částka sto tisíc je skutečně taková náhodná

Moderátor (Daniela Písařovicová):
Jakým způsobem jste tedy k ní došli, jakým způsobem jste ji vypočítali?

Host (Tomislav Šimeček, místopředseda Občanského sdružení majitelů domů):
Tak, jak se standardně počítají škody, to znamená, pokud je regulovaná cena a pokud je cena obvyklá v místě, tak rozdíl mezi tím je vzniklá škoda. Ta částka kolem sto tisíc za jeden rok u jednoho bytu je taková částka, která by zhruba odpovídala škodě, která vzniká třeba u bytu 3+1, jako má tady pan poslanec na Vinohradech, za ten rok. Rozdíl mezi obvyklým tržním nájemným a nájemným, které bylo možno vybírat, to znamená regulovaným nájemným.

Moderátor (Daniela Písařovicová):
A když se to celé spočítá dohromady, vlastně to odškodnění majiteli, těch 10 tisíc eur plus těch sto tisíc za ten dům, vychází to zhruba na devět tisíc za jeden měsíc. Není to příliš?

Host (Tomislav Šimeček, místopředseda Občanského sdružení majitelů domů):
Devět tisíc za jeden měsíc není příliš.

Moderátor (Daniela Písařovicová):
Vždyť to už je v Praze, když se podívám na ty ceny, výše jednoho nájemného.

Host (Tomislav Šimeček, místopředseda Občanského sdružení majitelů domů):
Výše jednoho nájemného podle toho, kde je to. Samozřejmě, že tato částka odpovídá v podstatě kvalitním lokalitám v Praze. Není to samozřejmě částka, která by odpovídala Mostu nebo Ostravě. Tam jsou ty částky výrazně nižší. Takže není to nic, co by zakládalo nějaký nárok, ten nárok se bude počítat standardním způsobem z rozdílu mezi obvyklým nájemným a nájemným, které bylo možno vybírat.

Moderátor (Daniela Písařovicová):
Je potom tedy ale na místě nějaká ta paušální škoda, když se bavíme pokaždé o jiném bytě na jiné lokalitě, jiný počet metrů čtverečních?

Host (Tomislav Šimeček, místopředseda Občanského sdružení majitelů domů):
Rovnou řeknu, proč je přiznávána Štrasburským soudem zásadně tato takzvaná morální újma. A to je z toho důvodu, poněvadž již 15 let se majitelé domů musí domáhat svých základních lidských práv, to znamená toho, co mají mít naprosto bezpečně zajištěno a už jenom to, že se tím musí zabývat, je ta nevěcná, tj. morální škoda, kterou Štrasburský soud standardně přiznává, paní Hutten-Czapské přiznal 30 tisíc euro.

Moderátor (Daniela Písařovicová):
Ano, určitě. Uvolňování regulovaných nájmů už ale začalo, tohleto vám nestačí?

Host (Tomislav Šimeček, místopředseda Občanského sdružení majitelů domů):
Uvolňování regulovaných nájmů začalo, začalo teprve poté, co jsme si dali stížnost k Štrasburskému soudu a samozřejmě ta deregulace není úplná, není správně nastavena. Je tam správná myšlenka, že výše nájemného se musí odvozovat od tržní ceny pronajaté nemovitosti, tak, jako vy platíte úrok z půjčky podle toho, kolik jste si půjčila, musíte platit nájemné podle toho, jakou hodnotu ten byt má. A řekl bych, to je myšlenka správná. Nesprávná věc je v tom, že do toho systému byla dosazena čísla, která neodpovídají skutečným tržním cenám těch nemovitostí v některých lokalitách.

Moderátor (Daniela Písařovicová):
Pane Křečku, jaké v s tím máte zkušenosti, je to únosné, to uvolňování regulovaných nájmů?

Host (Stanislav Křeček, Sdružení nájemníků):
Škoda podle našeho právního řádu může vzniknout jen porušením právního předpisu. Rozdíl mezi jedním nájemným a jiným nájemným nezakládá žádný nárok na škody. V tomto jsou majitelé domů zcela mimo právo. Požadavek, který tady byl řečen, kolik obyvatel Prahy by to mohlo platit, kolik obyvatel Prahy by platilo těch devět tisíc měsíčně? Kolik lidí by to mohlo platit? Čili už z toho je vidět, že ten jejich požadavek je mimo realitu. Pokud jde o ten zákon o nájemném, podívejte, je to časovaná bomba. V prvních dvou letech to nebude mít takový dopad na ty lidi, ale uvědomíte-li si, že koncem, že v roce 2010 už to nájemné bude kolem 100-110 korun v Praze za metr, čili za normální byt už člověk zaplatí 6-7 tisíc a při průměrném důchodu 7,5 tisíce a náklady na bydlení, elektřina, plyn, kolik lidí se dostane do sociální nouze a z toho je tedy vidět, že je to před námi úkol k řešení. Ti lidé se to nájemné, náklady na bydlení se vymknou sociální únosnosti velice brzy.