Aktuality

Majitele domů, které zastupuje advokátka Klára Veselá - Samková, požadují, aby výpověď z nájmu bez udání důvodu byla jednoletá a platila již od roku 2008. To znamená, že majitelé by mohli nájemníky vystěhovat od roku 2009. Ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek přitom minulý týden uvedl, že navrhuje dvouletou výpovědní lhůtu od roku 2010. Proti výpovědi bez udání důvodu a bez náhrady je ostře Sdružení nájemníků.
Samková dále řekla, že na základě podkladů společnosti Patria Finance požadují majitelé domů po státu náhradu škod ve výši 33,75 miliardy korun. Dříve operovali s částkou 50 miliard korun.

Předseda sdružení nájemníků Stanislav Křeček požadavek na výpovědní lhůtu bez důvodu zásadně odmítá a vnímá ho jako extrémní, nemá podle něj právní ani sociální opodstatnění. Měla by podle něj obrovské sociální důsledky, majitelé by bez náhrady vyhodili nájemníky na ulici.
Tato úprava je podle jeho názoru největším pokusem o destrukci bytového práva po roce 1989. Tato zákonná úprava by se dle něho vztahovala i na družstevní byty.

Ředitelka odboru bytové politiky na Ministerstvu pro místní rozvoj Daniela Grabmüllerová ČTK řekla, že v ostatních zemích EU není výpověď bez udání důvodu obvyklá. Jediná země, kde to platí bez omezení, je Velká Británie.

Majitelé domů, které zastupuje advokátka Klára Veselá-Samková,
nesouhlasí s tím, že by byla možná dvouletá výpovědní lhůta nájemníkovi
ze strany pronajímatele bez udání důvodu až od roku 2010, jak to
navrhuje ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Tato možnost je v návrhu
nového občanského zákoníku. Tento časový horizont pokládají majitelé
domů podle Samkové za zcela nepřípustný a uměle udržující protiprávní a
protiústavní stav v oblasti nájemního bydlení. Naopak předseda Sdružení
nájemníků (SON) Stanislav Křeček již dříve řekl, že je zcela
nepřijatelné dostat výpověď bez udání důvodu a bez náhrady. V žádné
evropské zemi není podle jeho názoru výpovědní lhůta bez udání důvodu,
takže ČR nebude podle něj za to ve Štrasburku odsouzena.

Moderátor (Štěpánka Čechová):

PRAHA - Mimosoudní vyrovnání majitelů domů s Českou republikou v jejich sporu o náhradu škody kvůli deregulaci nájmů v podobě, jak si je představují majitelé, nejspíš není možné. V diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce to v neděli připustil náměstek ministra pro místní rozvoj (MMR) Miroslav Kalous, do jehož kompetence tato agenda spadá.
Část majitelů domů v mimosoudním vyrovnání požaduje 50 miliard korun, což ale ministerstvo odmítá. Mimosoudní vyrovnání je možností, jak předejít soudnímu sporu českého státu s žalujícími majiteli domů u Evropského soudu pro lidská práva ve francouzském Štrasburku.
"Situace už eskalovala tak daleko, že se obávám, že k žádné mimosoudní dohodě nemůže dojít," řekl Kalous. Potíž je podle něho hlavně v tom, že majitelé domů dodnes nepředložili žádnou reálnou metodiku, jak k částce 50 miliard korun dospěli.
Advokátka zastupující část žalujících majitelů Klára Veselá-Samková k tomu uvedla, že "propočty vycházejí z údajů, které nám poskytla ministerstva pro místní rozvoj a financí". Jak Samková dále vysvětlila, zmíněných 50 miliard je vztaženo nikoli ke stěžovatelům, kterých je asi 4600 a které podle svých slov Samková zastupuje, ale ke všem majitelům domů, a vyjadřuje podle ní reálnou částku, kterou všichni majitelé domů mohou u evropského soudu získat.
Podle Kalouse však neexistuje shoda na konkrétní metodice, ani racionální propočet vzniklé újmy. Letos v lednu vznikla pracovní skupina složená ze zástupců ministerstev, poslanců a senátorů, která by podle Kalouse měla najít vlastní metodiku, jak výši případného odškodnění určit. Konkrétní výsledky skupiny by podle něho měly být do června.