Aktuality

MF Dnes: Případ Horsky: když jdou spory do extrému

15. 1. 2008

Děčín - Pro většinu lidí je pobyt v nemocnici utrpením, pro osmdesátiletou Emilii Žemličkovou z Děčína spíš dobrodiním.
Je jedním z posledních nájemníků, kteří navzdory špatným hygienickým podmínkám ještě bydlí v jednom z činžáků Jana Davida Horskyho v Kamenické ulici. Ten se neblaze proslavil tím, že rozpoutal nejznámější konflikt s nájemníky na severu Čech.
Emilie Žemličková bojuje už roky. Na konci minulého roku dokonce strávila kvůli zdravotním problémům pět týdnů v nemocnici, kde bylo rozhodně příjemněji než v opuštěném, studeném a vlhkém činžáku.

Roky soudních tahanic "Matka pravidelně s měsíčním předstihem platí nájem. Za to jí pan Horsky odstřihl vodu, v domě nikdy nic nedal opravit. Tímto jednoduchým postupem během dvou let vyštval bez náhrady všechny nájemníky s výjimkou mé matky, kterou takto týrá. Tři roky je to u soudu, ale stále se nic neděje. Nikdo majitele domu nedonutí, aby obnovil dodávku vody. Je to obrázek toho, co české zákony a justice dovolují majitelům domů. Vypadá to, jako bychom ani nežili v Evropě v jednadvacátém století," popisuje zoufalý stav její šestapadesátiletý syn Vladimír Žemlička, který své matce v činžovním domu pomáhá nosit vodu do bytu v plastových kanystrech.
Příbuzní paní Žemličkové předali děčínskému soudu zdravotní dokumentaci, která podle nich dokazuje, že zdravotní potíže souvisí s netekoucí vodou, a jsou rozhodnuti se obrátit i na ombudsmana.
Konflikt dál nemá řešení. Horsky nenechal ani po více než třech letech a pod tíhou statisícových pokut pustit pitnou vodu několika posledním obyvatelům jeho bytů, desítky dalších se už raději odstěhovali.

Pokuty Horsky neplatí Když Horsky nájemníkům koncem roku 2004 vodu vypnul, okresní soud mu nařídil její puštění. V některých domech pak voda ještě měsíc či dva tekla, od března 2005 ale lidé přišli o vodu definitivně. Soud mu kvůli tomu ve čtyřech případech udělil pokutu 75 tisíc korun.
"Ve věci bylo ze strany pana Horskyho podáno i dovolání, ty však Nejvyšší soud odmítl," říká Aleš Podrábský, který zbylé nájemníky zastupuje. Majitel domu se ale nemá ani k puštění vody, ani k placení pokut. "Nebyly v termínu uhrazeny, soud je dál vymáhá," uvedl děčínský soudce František Gratzel.
A protože Horsky nerespektoval ani rozsudek, dostal další pokuty ve výši 400 tisíc. "Usnesení, jímž byla pokuta uložena, pan Horsky napadl. Nyní se vede spor o včasnost podaného odvolání," dodal Podrábský.
Horskyho obhájkyně Klára Veselá Samková už dříve prohlásila, že jsou porušována jeho vlastnická práva kvůli špatným zákonům a že celá věc může skončit až u evropského soudu.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy

MF Dnes: Vicehejtman: Červeňákovi, to nemyslíte vážně

15. 1. 2008

Ústí nad Labem - Advokátka Klára Veselá-Samková už opravdu neví, jak vyždímat ze státu, respektive z nás všech, peníze pro nepřizpůsobivé občany. Otevírá se tak znovu téměř zapomenutá noční můra všech, kdo pracují a musí platit daně. Její dlouholetí klienti, rodina Červeňáků, společně s ní vymýšlejí, jak nás zase pumpnout o nějaké statisíce. Trocha historie...

TV Nova: Červeňákovi chtějí další odškodnění

13. 1. 2008

Moderátor
Známá rodina Červeňákových z˙Ústí nad Labem chce po státu další odškodnění. Už před časem přitom od státu dostali 900˙000 Kč za vlekoucí se soudní spor. Teď chtějí téměř půl milionu za to, že jim ústecká radnice odebrala sociální dávky, protože už nebyli nemajetní.

Brány (tajnosnubná úvaha o prezidentské volbě)

12. 1. 2008

Lidé se radují z nejrůznějších věcí a snad každý je nějak úchylný. Já ujíždím na branách – na těch, co nikam nevedou a co se dají obcházet dokola. Mám návrh na „zokolojdění“ další z nich.

Právo: Červeňákovi chtějí další odškodné

12. 1. 2008

Romská rodina Červeňákových z Ústí nad Labem údajně žádá po státu další odškodnění.
Chce kompenzaci 420 000 korun, protože jí ústecká radnice odebrala sociální dávky, když před čtyřmi lety dostala odškodnění 900 000 korun za vlekoucí se soudní spor.
Bývalý starosta obvodu Ústí nad Labem-Město a dnešní vicehejtman Ústeckého kraje Radek Vonka (ODS) je přesvědčen, že radnice postupovala správně.
Podle Vonky si radnice před odebráním sociálních dávek nechala udělat právní výklad od ministerstva práce a sociálních věcí.
"Rodina nemůže mít finanční majetek nebo dům a auto a přitom pobírat od státu štědré sociální dávky. Červeňákovým se odškodnění za soud nezapočítalo do příjmu, ale měli statisícový peněžní majetek, proto bylo nepředstavitelné, aby dál pobírali sociální dávky," je přesvědčen Vonka.
Rodina nedostávala dávky půl roku. Podle Vonky si měla za peníze z odškodnění pořídit vlastní bydlení, jak původně slibovala. Místo toho prý peníze různě utratila a do šesti měsíců byla ve stejné situaci jako předtím. "Jejich advokátka Klára Veselá Samková opravdu neví, jak vyždímat ze státu, respektive z nás všech, peníze pro nepřizpůsobivé občany. Otevírá se tak znovu téměř zapomenutá noční můra všech, kdo pracují a musí platit daně. Její dlouholetí klienti, rodina Červeňáků, společně s ní vymýšlejí, jak nás zase pumpnout o nějaké statisíce," sdělil Právu Vonka.

Ústecký deník: Vonka: Nové odškodnění pro Červeňákovy? To snad ne!

12. 1. 2008

Ústí nad Labem/Další žádost Červeňákových o odškodnění, tentokrát 420 tisíc korun za odebrané sociální dávky, nadzdvihla vicehejtmana Ústeckého kraje Radka Vonku. "Jejich advokátka Klára Veselá Samková už neví, jak vyždímat ze státu, respektive z nás všech, peníze pro nepřizpůsobivé," komentoval znovurozjíždějící se kauzu Vonka. Početná romská rodina se po 5 letech života v Předlicích odstěhovala v roce 1993 zpět na rodné Slovensko. Brzy se ale vrátila a chtěla zpět "své" obecní byty. I když jim radnice nakonec přidělila jiné, s pomocí Veselé Samkové se začali s Ústím soudit. Tvrdili, že je radnice vystěhovala násilně a za údajnou újmu žádali 8 milionů korun. Soud se ale vlekl a oni si stěžovali ve Štrasburku. Stát pak, aby zabránil projednávání případu, jim nabídl smír a poslal 6 domácnostem Červeňákových 900 tisíc korun. Oni své tvrzení nikdy nedokázali a žalobu o 8 milionů nakonec sami stáhli. Když dostali od státu peníze, ústecká radnice jim na půl roku pozastavila dávky. "Člověk přece nemůže mít statisíce a dál ždímat daňové poplatníky. I ministerstvo práce a sociálních věcí nám v tom dalo za pravdu," vysvětlil Vonka, který byl v té době starostou centrálního obvodu, jehož radnice dávky pozastavila. Veselá Samková novou žádost o odškodnění, o níž první informovala MF Dnes, odůvodňuje tím, že náhrada za újmu by neměla být započítávána do příjmů rozhodných pro výplatu dávek.

MF Dnes: Dostanou Romové další odškodné?

11. 1. 2008

Kauza Červeňákovi: advokátka žádá po státu 420 tisíc

Ústí nad Labem - Rodina Červeňákových z Ústí nad Labem opět žádá stát o odškodnění. Před čtyřmi lety dostala 900 tisíc korun jako kompenzaci za vlekoucí se soudní spor o ochranu osobnosti. Ústecká radnice jim kvůli této částce, která zvýšila příjem rodiny, odebrala sociální dávky. Jejich právnička Klára Veselá Samková za to nyní žádá další odškodnění. "Odebrání dávek nebylo v pořádku, protože kompenzace se neměla počítat do příjmu rodiny," argumentuje Veselá-Samková. Na ministerstvo spravedlnosti proto podala žádost o náhradu škody ve výši 140 tisíc korun pro každého ze tří členů rodiny.

Kurdský podnikatel chce peníze a nápravu justice

31. 12. 2007

Yekta Uzunoglu hodlá žalovat česká média o celé jmění kvůli křivým obviněním na jeho adresu. Získané odškodnění chce využít ke zlepšení stavu českého soudnictví. Podle právničky Veselé-Samkové je to však poněkud nereálný cíl.

Bylo to na konci roku 1994, kdy kurdský podnikatel a lékař Yekta Uzunoglu zjistil, že je stíhán za vydírání a mučení. Fascinováni tímto případem novináři psali příběhy, jak údajně Uzunoglu a jeho tři komplicové Gürkena Gönena svázali, potom bili a nakonec uzamkli na několik dní v Uzunogluově kanceláři.

NOVA: Souboj českého státu s majiteli domů ve Štrasburku se blíží

18. 12. 2007

Moderátor

Události: Nájemníci a naděje na neúspěch ve Štrasburku

18. 12. 2007

Moderátor
Letité spory kolem regulace nájmů zdaleka nekončí. Majitelé domů, kteří si stěžují na ekonomické ztráty, poslali do Štrasburku k Evropskému soudu pro lidská práva na pět tisíc žalob. Jejich spor s českým státem ale zřejmě nebude hned tak vyřešen. A nejen kvůli tomu, že Sdružení nájemníků zpochybňuje formální stránku žalob.

Autor
Šance na vítězství státu ve sporu s majiteli domů se zvýšila. Tvrdí to alespoň předseda Sdružení nájemníků Stanislav Křeček. Většina stížností, které podali majitelé domů, je podle něj špatně vyplněna.

Stanislav Křeček (ČSSD), poslanec, předseda Sdružení nájemníků:
Naprostá většina těchto písemností nemá charakter stížnosti, tak jak to vyžaduje jednací řád Evropského soudu pro lidská práva.

Klára Veselá Samková, právní zástupkyně majitelů domů:
Ty takzvané dotazníky jsou plné moci a jsou ve stížnostech vyplněny veškeré údaje, které Evropský soud pro lidská práva vyžaduje.

Autor
Zástupci Sdružení nájemníků dnes poprvé připustili, že nárok na odškodnění by mohli mít ti majitelé domů, kteří o ně nikdy nepřišli, a přesto se v nich platí regulovaný nájem. Jenže takových případů je velice málo. Naopak stížnosti majitelů, kteří dům získali až po roce 92, jsou podle Sdružení nájemníků neodůvodněné. Regulované nájemné tam už platilo a nový majitel to věděl.

Stanislav Křeček (ČSSD), poslanec, předseda Sdružení nájemníků:
Každý, kdo si opatřoval tuto nemovitost, ať už restitucí, koupí, vydražením nebo dědictvím, tak samozřejmě věděl, do jakých práv vstupuje, a byl povinen tato práva respektovat.

Autor
Majitelé domů chtějí po státu vysoudit 50 miliard korun za to, že kvůli regulaci nájemného přicházejí o zisk ze svých nemovitostí. Štrasburský soud vybral z českých stížností čtyři případy, které měly být modelové pro celou kauzu. Jenže jeden ze stěžovatelů zemřel a další žalobu stáhl. Soud teď musí vybrat jiné dva případy. Pro české majitele domů to znamená oddálení rozhodnutí soudu minimálně o rok.

Klára Veselá Samková, právní zástupkyně majitelů domů:
Tento výběr významným způsobem nahrál ve prospěch České republiky, protože se nejedná o případy zcela typické.

Miroslav Kalous, náměstek ministra pro místní rozvoj:
To je záležitost Evropského soudu pro lidská práva. Česká republika je povinna zpracovat stanovisko.

Autor
Materiál, podle kterého bude stát postupovat při obhajobě u Evropského soudu, má zítra projednat vláda. Do konce roku totiž musí být odeslán do Štrasburku.

Stránky