Haló noviny: Žalob nájemníků na majitele přibývá

Advokátka Občanského sdružení majitelů domů Klára Veselá- Samková nedávno podala na vás a předsedu Sdružení nájemníků (SON) ČR a poslance Stanislava Křečka, a ještě na jednoho ze svých klientů trestní oznámení kvůli podezření ze spáchání trestného činu porušování tajemství přepravovaných zpráv, případně i z dalších trestných činů. Můžete se k tomu vyslovit?

Nejsme si vědomi spáchání trestného činu. Avšak český právní řád připouští i druhou otázku, a to je to, že pokud někdo například tím, že zveřejní nějaké podezření a oznámí to přes veřejné sdělovací prostředky, tak se toho trestného činu může dopustit dokonce sám. My jsme učinili pouze to, že nám zaslal jeden z oslovených lidí k vyjádření dopis. Doktor Křeček dopis přinesl a my jsme jej považovali za věc veřejnou. Podivuji se takovému postupu doktorky Veselé-Samkové, neboť si myslí, že dneska máme tolik bulvárních listů v České republice, zveřejňujících daleko jiné závažnější a choulostivější informace, a ne nějaký její dopis, za kterým by si měla osobně stát. Odmítám, že bychom se dopustili něčeho protizákonného! Bylo by férovější, kdyby se paní doktorka nejprve zeptala přímo mě, o co jde, když už uvedla moje jméno. Pustit se do kampaně, dát něco na svoje webové stránky, to já považuji za mimořádně nepříjemnou záležitost. Advokátka Veselá-Samková měla být daleko citlivější právě proto, že je advokátka. 

Co říkáte návrhu nového zákona o vlastnictví bytů a nebytových prostor, který má nahradit dosavadní právní úpravu - konkrétně zákon číslo 72/1994 Sb., o němž má jednat vláda?

V SON dlouhodobě podporujeme, aby tento zákon byl přijat. Protože původní zákon, který byl jakousi odezvou na ideologickou kampaň po roce 1989, nabízel všechno privatizovat, všechno převést do vlastnictví, čímž poškodil bytová družstva, poškodil spoustu věcí obecně v bytové politice. Takže návrh nového zákona by měl výrazným způsobem přispět k lepšímu chodu společenství vlastníků jednotek, měl by některé věci vyjasnit. Definuje rovněž společné části domu, aby nevznikaly problémy. Zjednodušuje správu. Připomínám, že to není věc úplně nová.

(Pokračování na str. 2)
(Dokončení ze str. 1)

Objevila se již asi před dvěma roky ještě za ministra pro místní rozvoj Radko Martínka. Ale protože se blížily volby, tak vše zůstalo na mrtvém bodě. Návrh tohoto zákona se k tehdejšímu Martínkovu záměru v podstatě přihlašuje a řadu věcí předjímá. Takže SON k návrhu zákona nemá výhrady.

SON si vytvořil vcelku přívětivý obraz na veřejnosti při hájení práv nájemníků, kteří se mnohdy ocitají ve velmi obtížné situaci v soubojích s bezohlednými vlastníky domů a bytů. Můžete se zmínit o některých kauzách při obraně nájemníků, které jim SON napomohl vyhrát u soudů?

Žalob nájemníků na neplatnost navýšení nájemného přibývá. Nejenom případů v Praze, ale i jinde - například v Liberci, Brně, Českých Budějovicích... A nájemníci tady byli ve sporu úspěšní. Dokonce máme od předsedkyně soudu judikát, který by stál za další rozbor, neboť přímo stanoví jako neoprávněný postup majitele z hlediska výkladového. Takže tady je vidět, že tam, kde soudce nebo senát jde do hloubky platnosti zákona, zvažují i záležitosti lidské, sociální, tak to všechno lze podle zákona vyřešit dobře. My se bohužel setkáváme s tím, že se mnoho lidí bojí hájit svá práva prostřednictvím soudu. Říkávají: je to drahé, je to nepřístupné, soudy jsou ovlivnitelné.

Ale, bohužel, v mnohém mívají pravdu...

Ano, všechny tyhle nepravosti v některých případech skutečně existují. Měli jsme pořady, kdy soudce byl úplatný. Ale paušalizovat - to by bylo špatné. Domníváme se, že každý správný judikát, který dopadne v souladu s právem ve prospěch řadového člověka, je namístě. Doporučujeme nájemníkům, pokud majitelé jednají protizákonně, aby podali k soudu žalobu na neplatnost zvýšení nájemného. Ovšem projednání žaloby trvá půl roku až rok. A konfliktních věcí přibývá.

Můžete uvést nějaká konkrétní vítězství nájemníků, kterých dosáhli u soudů s podporou SON ve věci neoprávněně zvýšeného nájemného?

Například manželé Jiří a Jana Kindlovi z městské části Praha 8 nebo manželé Bartákovi z Prahy 2 - Vinohrad. Paní Lindnerová z téhož obvodu žalovala Interdomus, akciovou společnost, a rovněž uspěla. Na lidech z Českých Budějovic zase bylo požadováno zaplatit nehorázně vysoké tržní nájemné zpětně za dva roky. Oni pochopitelně se čtyřnásobně zvýšeným nájemným nesouhlasili, navíc ani zákon to nepřipouštěl.

Jakou konkrétní částku po nich pronajímatel vymáhal?

On požadoval 250 tisíc korun a plus k tomu ještě nějaké penále z prodlení zaplacení peněz, které mu prý měli dlužit. Samozřejmě tuto nestydatost soud zamítl. Známe případy, kdy pronajímatelé požadují po nájemnících částky 14 000 až 16 500 korun čistého nájemného měsíčně, které jsou pochopitelně odvislé od velikosti bytu. To, že někdo zaplatí nájemné až ve výši 20 tisíc korun, se někomu zdá dokonce ještě málo a mluví o tom, že to není tržní nájemné. Ovšem právě zde vězí základní problém, neboť stanovovat tržní nájemné z nějakého úzkého výseku, například z toho, že v určité době přijela do České republiky spousta velice solventních cizinců, zejména do Prahy, kteří byli ochotni platit za pronájem standardního bytu na Praze 1 až oněch 20 tisíc korun, je špatné a nereálné. Tyto neúnosné částky byly implantovány pro naše lidi s příjmovou strukturu 8500 korun měsíčně!

Ovšem to odhalujete děsivou absurditu!

A jenom mě zaráží, že dlouhodobě s tím zákonodárci nic nedělají. Protože pokud toto připustí zákon, není jiná varianta, než zákon změnit nebo upravit. Varovný apel pronesl na veřejnosti radní Janeček. Podle něho město Praha zkolabuje, jelikož postrádá peníze na sociální dávky, které Ministerstvo financí ČR Praze neposlalo.

Proč je neposlalo?

Protože se ukazuje, že finanční požadavek Prahy už jenom z titulu nákladů na bydlení výrazně přesahuje předpoklady. Není domyšlen racionálně a strukturálně z celkového bytového fondu nebo z opravdu klasických výpočtů, ale je udělán pouze z úzkého vzorku tržních bytů, které samozřejmě zkreslují celkovou situaci.

Jaké má SON poznatky s pronajímáním bytů Čechů cizincům?

Smutné. Náš právní řád předpokládá, že nájemní smlouva na byt musí být uzavřena v písemné podobě. A my víme, že se to nedodržuje, obchází, a zejména u cizích státních příslušníků, kteří tak dobře neznají český právní řád, tudíž neznají svá práva. Bydlí v bytě bez smlouvy načerno, a najednou přijde pan majitel patnáctého uprostřed měsíce a řekne jim rezolutně: Jdu si pro 15 tisíc korun nájemného! Navíc cizinec nemá žádný doklad o uzavření nájemní smlouvy, a pan domácí postaví tvrdě rozčarovaného zahraničního hosta před hotovou věc: když mi ty peníze hned nedáte, tak okamžitě vypadněte, protože u mě bydlíte bez právního důvodu. To se děje. Zkrátka - má ho zcela v hrsti. A zase se musím zeptat, zda třeba právě proto, že o těch částkách se ví, jestli právě to není ta deformace trhu s byty. Navíc stát přichází o obrovské částky nezdaněných peněz. A to je velice špatné.

Ve spletitém labyrintu bytové politiky existují spekulanti, jejichž počínání se dá označit jako lichva. Co tomu říkáte?

Víme o případu z Mostu. Tady jeden muž, pokládaný za jakéhosi romského vůdce, je spekulant, který dokonce postihuje i své spoluobčany romského původu. Podobně je tomu i v Přerově. Neboli tito "vůdcové" jim sice bydlení zajistí, ale přitom od nich každý měsíc inkasují nehorázně velké peníze. Tím se v podstatě dopouštějí lichvy. A takhle se zachází se všemi cizinci, kteří v České republice žijí téměř bez povolení, protože oni se nacházejí v těžkém bezprizorním stavu. Nebo jsou jiné odpudivé formy pronajímání bytů. Kupříkladu majitel nastěhuje do bytu klidně osm až deset lidí, většinou studentů nebo zahraničních pracovníků. Jednou jsem zahlédl na domě v pražské Lazarské ulici cedulku s nápisem: Volné byty k pronájmu. Tak jsem se začal zajímat, jak to tam vlastně chodí. A zjistil jsem, že majitel v bytě ubytoval osm studentů. A přitom každý z nich mu měsíčně platí 1500 korun nájemného. Čili oni bydlí v jakési dvojgarsonce, která je vlastně hromadnou ubytovnou, a za ni zaplatí celkem 12 000 korun čistého nájemného měsíčně.

Jan JELÍNEK 

Advokátní kancelář Klára Samková s.r.o. je pojištěna pro případ odpovědnosti za škodu do výše 50 000 000 Kč ročně.

Kromě tohoto pojištění je každý spolupracující advokát pojištěn na částku 7 500 000 Kč ročně.

Pokud advokát zanedbá svou práci tak, že poškodí zájmy svého klienta, vzniklou škodu uhradí klientovi pojišťovna advokáta.