2007

Zákon proti domácímu násilí oběti neochrání

Praha/Ani nový zákon proti domácímu násilí neochrání bité či týrané ženy a muže zcela. Oběti mohou sice nechat násilníka vykázat z bytu a odstěhovat se pryč, bohužel to ale nezabrání jeho vstupu do nově pronajatého bydlení. Jakmile skončí zákaz vstupu do obydlí, může se dožadovat vstupu do partnerova nového bytu, a to bez ohledu na to, zda se rozvádějí nebo ne.

O advokátech a jiných lidech

Když moje maminka – středoškolská profesorka češtiny s téměř čtyřicetiletou praxí – někoho vyvolá na zkoušení, nemusí dotyčný snad ani nic říkat. Máma tvrdí, že úroveň jeho znalostí pozná už podle toho, jak vstává z lavice a známku může napsat dřív než oběť otevře pusu.

Nedávno jsem se probírala starými diáři a zjistila jsem, že mám na kontě dobrých 2000 soudních stání. Analogicky ke zkušenostem své matky bych měla být schopna poznat takřka ode dveří jak který soud dopadne…..

Euro: Kauza je už nyní zmanipulovaná

EURO: Zastupujete u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku přibližně 4500 subjektů, které se domáhají odškodnění na ČR kvůli přetrvávající regulaci nájemného. Proč je dle vás pro žalující stranu kromě finanční stránky tento problém tak citlivou záležitostí?

MF DNES: KAUZA HORSKY: Problémový pan domácí

KAUZA HORSKY. Jak vypadají spory snad nejznámějšího a nejtvrdšího majitele domů na severu Čech? Když nájemníci například nepodepsali jím navržené smlouvy, nechal jim odpojit vodu. I soud konstatoval, že lidé byli v právu.

MF DNES: Horsky dostal pokutu za jednání s nájemníky

Děčín - Třicet měsíců je děčínské důchodkyni Marii Brtinské k ničemu vodovodní kohoutek. Od té doby vede s majitelem domu v Zámecké ulici č. 5 Janem Davidem Horskym soudní boj kvůli tomu, že jí, a stejně tak dalším sousedům, nechal v únoru 2005 vypnout pitnou vodu. I když pak dal soud za pravdu nájemníkům a nařídil majiteli vodu opět pustit, voda dodnes neteče. V Horského domech ve třech ulicích žijí lidé v pěti domácnostech, z desítek dalších už utekli.
"Mám koleno po operaci a jsem odkázaná na francouzské hole. Donášení vody si dohaduji, jak se dá. Sjednala jsem si paní, která mi vodu donáší. Také mi musí do kbelíků připravovat vodu na splachování klozetu," popisuje svou momentální situaci důchodkyně." Zatím poslední pokračování soudních sporů mezi majitelem a nájemníky skončilo pro Horského pokutou 400 tisíc korun. "11. července nám okresní soud v Děčíně sdělil, že panu Horskému uložil pokutu čtyřikrát 100 tisíc korun, tedy dohromady 400 tisíc za čtyři byty," uvedl Aleš Podrábský, který v této věci nájemníky zastupuje. Postih přišel za to, že vlastník domu nerespektoval pravomocné rozhodnutí soudu o tom, že musí lidem vodu zajistit.
Podle Podrábského lze očekávat, že proti pokutě přijde odvolání, tak jako tomu doposud bylo ve všech kauzách, které Horsky vede. Pokud pak krajský soud potvrdí rozhodnutí okresního soudu, stát přistoupí k exekuci. Ta může mít formu zpeněžení majetku nebo obstavení bankovních účtů. Právě soudní pokuty jsou jediným nástrojem k tomu přimět majitele, aby vodu nájemníkům opět pustil.
Rozhodnutí Okresního soudu v Děčíně, stejně jako následné odvolací řízení u Krajského soudu v Liberci, kterým dostal majitel nařízeno vodu pustit, bude přezkoumávat Nejvyšší soud v Brně. Tam jménem Horského podala proti rozsudku dovolání pražská advokátka Klára Veselá -Samková.

MF DNES: Baťa se obrátil na Štrasburk

Tomáš Baťa mladší, syn zakladatele obuvnického impéria, žaluje Českou republiku u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Žalobu podal již před více než třemi lety. Dle informací týdeníku EURO by se měla věc projednávat v dohledné době. Baťa chce, aby soud rozhodl o platnosti Benešových dekretů a také o povinnosti státu zaplatit náhradu za znárodněný majetek. Tu stanovily dekrety, ale nikdy nebyly vypracovány prováděcí předpisy. " Když se potvrdí, že dekrety platí, platí i povinnost státu vydat k nim prováděcí předpisy, které určí, jakým způsobem má být provedena náhrada za znárodněný majetek, a všichni ti, jimž byl na jejich základě znárodněn majetek, budou mít právo na odškodnění," tvrdí advokátka Klára Veselá- Samková. Dodává, že tato povinnost státu není promlčena. " Všechny dosavadní vlády zametaly problém pod koberec. Bude- li stát muset kompenzaci zaplatit, budeme blízko státního bankrotu," domnívá se Veselá- Samková. Vedle Bati se prý na Evropský soud pro lidská práva obrátili ještě další potomci podnikatelů, jejichž majetek byl znárodněn a jimž nikdy nebyla vyplacena náhrada. Některé z nich advokátka sama zastupuje. Veselá- Samková navíc upozorňuje, že Evropský soud pro lidská práva již rozhodoval v podobné kauze, která se též týkala odškodnění za znárodněné jmění. Jerzy Broniowski žaloval Polsko o náhradu škody za majetek, který musel zanechat při posunutí hranic Polska ve prospěch SSSR po 2. světové válce. Evropský soud mu dal za pravdu. Poláci byli odsouzeni k náhradě. Dle dostupných informací, které má Česká republika k dispozici, je v kauze Tomáše Bati mladšího jedním z argumentů české vlády, že stoprocentním majitelem akciové společnosti Baťa byl nevlastní bratr zakladatele Jan Antonín Baťa, a nikoliv žalující Tomáš Baťa mladší. Jan Antonín byl v roce 1947 Národním soudem uznán vinným za poškozování zájmů republiky a jeho majetek propadl státu. Rozsudek zrušil teprve nedávno Pražský městský soud. Řada právníků včetně Veselé- Samkové upozorňuje, že obdobné rozsudky padaly s vysokou pravděpodobností účelově, právě aby se stát dostal k majetku odsouzených. S některými dalšími vlastníky se stát vypořádal již přímo v zákoně. Například v srpnu 1947 byl přijat takzvaný Zákon Schwarzenberg, který zabavil veškerý majetek primogeniturní větve Schwarzenbergů v jižních Čechách. Přijetí tohoto zákona bylo rovněž politicky zdůvodňováno kolaborací tehdy panujícího knížete s nacisty, pro niž ovšem nebyl nikdy nalezen jediný důkaz.

Výpověď z bytu má být bez důvodu

Praha/Výpověď nájmu bez udání důvodu a bez povinnosti hledat nájemci náhradní byt. Taková je revoluční změna, kterou přináší návrh občanského zákoníku. "Je to zcela nepřijatelné," říká předseda Sdružení nájemníků, poslanec Stanislav Křeček. Podle Křečka taková úprava ohrozí především sociálně slabé. Spokojeni jsou naopak majitelé domů. "Hlavně zrušení povinnosti hledat náhradní bydlení nájemci ušetří naší republiku řady soudů ve Štrasburku," vítá návrh Libor Dellin z Občanského sdružení majitelů domů a bytů. Dodává, že tak konečně došlo k zrovnoprávnění majitelů a nájemců. S tím ale nesouhlasí Křeček. "Zákon v této podobě zvýhodňuje majitele domů, kteří najednou nejsou vázáni smlouvami, které uzavřeli," dodává. "V zásadě je to krok správným směrem," komentuje úpravu nájmů advokátka Klára Veselá - Samková. Zákon podle ní bude třeba ještě dočistit."Řada paragrafů je ve sporu se stavebním zákonem, jiné považují nájemce za nesvéprávného," uvádí dvokátka v narážce na paragraf, který zavazuje majitele domu upozornit nájemce, že mu končí nájemní smlouva. Návrhem by se měla zabývat vláda na konci roku. Ministerstvo spravedlnosti ho připravuje už sedm let. Zítra: Nový občanský zákoník - rodinné právo, jak se rozvádět, jak si dělit majetek, kdo za co odpovídá.

Neposlušný dědic může přijít zkrátka

Praha/Vydědit syna pro nezřízený život dnes prakticky nejde. Změnit to má ale nový občanský zákoník, který chystá ministerstvo spravedlnosti. A nebude to změna jediná. "Dědické právo je u nás jedno z nejhorších," říká advokátka Klára Veselá- Samková s tím, že současný občanský zákoník je v této oblasti zcela zastaralý. "Člověk má dosud velmi omezené možnosti říct, co chce, aby se s jeho majetkem stalo po smrti," dodává. Nový občanský zákoník ale tuto situaci radikálně změní a zavede celou řadu nových možností. Patří mezi ně například možnost doplnit závěť podmínkou, po jejímž splnění může dědic majetek nabýt. Vrací se i dědická smlouva. Rozšiřují se skupiny dědiců, zavádí se také možnost vydědit pro marnotratnost. Tu komentář k zákonu definuje jako takové chování, které vyvolává obavu z poškození účelu dědictví, "tedy zachování hodnot do budoucna", říká doslova komentář nového právního předpisu. Zákon se dotkne nejen občanů, ale také státních institucí. Díky instituci jmenovitého odkazu bude možné odkázat část majetku bez komplikací i jim. "Je to dobrá zpráva pro všechny kulturní i vzdělávací instituce," říká děkan FFUK Michal Stehlík. Zítra: Nový občanský zákoník - mění se pravidla nájmů, pro koho to bude výhodné.

Profit: Na tahu je vláda

Evropský soud pro lidská práva požádal českou vládu, aby se vyjádřila k odůvodněnosti stížností vlastníků domů a bytů. Ti si stěžují na omezování vlastnických práv kvůli regulaci nájemného.

Majitelé nemovitostí požadují miliardy

Sto tisíc korun za každý rok a jednotlivý byt s regulovaným nájemným. A také deset tisíc eur (zhruba 280 tisíc korun) pro každého majitele domu. Takový je nový požadavek majitelů domů, kteří chtějí, aby jim ministerstvo spravedlnosti přiznalo nárok na náhradu škody způsobenou nesprávným postupem úřadů při regulaci nájemného. Celkem jde o náhradu v řádu desítek miliard korun. Podle Aktuálně.cz o ni totiž ministerstvo žádá 4,5 tisíce majitelů domů, které zastupuje Občanské sdružení majitelů domů. Ministerstvo spravedlnosti zatím jen potvrdilo, že žádost dostalo. Od konce dubna loňského roku totiž platí v Česku vládní novela zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Na základě této novely mohou lidé, jejichž případy soudy řeší neúměrně dlouho, dostávat odškodné, připomněl server. Právě na tento zákon o odpovědnosti za škodu se nyní majitelé domů odvolávají.
"Jedná se o porušení práva poškozených na povinnost státu vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě," uvedla v žádosti o náhradu škody advokátka Klára Veselá- Samková, která majitele domů zastupuje. Majitelé domů tvrdí, že byli a stále jsou poškozováni na svých právech a nemohou svobodně nakládat se svým majetkem. "Naopak jsou povinni ze svého dotovat nájemníky, kteří v domech měli takzvaně "přidělené" byty na základě rozhodnutí příslušných obecních úřadů," píše se v požadavku na náhradu škody. Ani uvolnění regulovaných nájmů od letošního ledna podle majitelů domů celou situaci nezměnilo, i nadále považují současnou situaci za protiústavní.
 

Stránky

Advokátní kancelář Klára Samková s.r.o. je pojištěna pro případ odpovědnosti za škodu do výše 50 000 000 Kč ročně.

Kromě tohoto pojištění je každý spolupracující advokát pojištěn na částku 7 500 000 Kč ročně.

Pokud advokát zanedbá svou práci tak, že poškodí zájmy svého klienta, vzniklou škodu uhradí klientovi pojišťovna advokáta.