Právo: Přání umírajícího má mít při dědictví větší váhu než zákon

Dědická smlouva jako nejpřirozenější způsob úpravy dědických vztahů se má po 50 letech vrátit do českého práva. Počítá s tím návrh občanského zákoníku, o jehož přípravě informoval vládu tento týden ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).
"Ještě za života člověka, který majetek odkazuje, se sejde rodina, sednou si ke stolu a rozdělí si, komu připadne který obraz, byt nebo chata. Po jeho smrti se tím pak všichni budou řídit," vysvětluje princip prezident notářské komory Martin Foukal. Dědická smlouva, případně závěť nebožtíka mají nově získat prioritu před děděním ze zákona, který jinak upravuje podíly dědiců technicky podle příbuzenských vztahů.
V něm je například popsáno, že v první skupině dědiců je druhý z manželů (nově i registrovaný partner) a děti, ve druhé také rodiče zemřelého nebo déle spolužijící osoby, atd.
Smyslem změny je podle ministerstva spravedlnosti posílit vliv každého člověka na to, co se s jeho majetkem po smrti stane.
"Dosavadní úprava uvádí mezi dědickými tituly na prvním místě zákon, což sugeruje nesprávnou představu, že dědění ze zákona má přednost před děděním podle pořízení zůstavitele," konstatuje se v komentáři k návrhu, který Právu poskytl Pavel Hájek z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti.
Dědická smlouva byla součástí českého občanského práva už za Rakousko-Uherska od roku 1811, v roce 1950 ji zrušili komunisté. Podle ministerského komentáře šlo o úpravu i v sovětském bloku dost ojedinělou, v Evropě se dědické smlouvy běžně uzavírají. Nejde o jedinou změnu. Počítá se také se zavedením možnosti zřeknutí se dědictví. Jde o důležitou změnu, která umožní ještě za života člověka odkazujícího majetek vypořádat se zvlášť s některým z dědiců, a ten se pak dalších nároků zřekne.
Rodiče například ještě za svého života darují dům jednomu z dětí, které se zaváže, že další nároky po jejich smrti už nebude vznášet a zbytek majetku zůstane sourozencům.
I kdyby takovou dohodu podepsali, nebude mít podle současné právní úpravy po smrti rodičů žádný účinek.
"Dědické právo nastupuje v okamžiku úmrtí zůstavitele. U nás se nemůžete zříct nároku dřív, než ho získáte. Takové dítě může dohodu s rodiči ignorovat a říct sourozencům, že mají smůlu," vysvětluje notář Foukal.
Podle advokátky Kláry Veselé Samkové jsou současné možnosti člověka ovlivnit, co se bude po smrti dít s jeho majetkem, dost omezené.
Notáři i advokáti proto chystané změny vesměs vítají, námitky ale směřují ke způsobu jejich zavedení. Přijetí nové kodifikace občanského práva, kterou ministerstvo spravedlnosti chystá, totiž navazuje na změny dalších zákonů a vše potrvá ještě léta.
Podle notářské komory by bylo rychlejší potřebné změny dostat do současně platné legislativy formou novely.
"Není třeba čekat na kodifikaci celého občanského práva, která bude hotová za tři, možná pět let," říká Foukal, podle kterého notáři už před časem pro ministerstvo připravili návrh novely občanského zákoníku, který počítá jak s dědickou smlouvou, tak s možností zřeknutí se dědictví.
"Šlo by o relativně malou novelu. Lze ji ale realizovat pouze za předpokladu, že občanský zákoník bude z nějakého důvodu otevřen a dostane se na půdu poslanecké sněmovny," dodává notář. Sám takové možnosti ale příliš nevěří, stejně jako již citovaná advokátka. "Jsem trochu skeptická. Sněmovnou dnes stěží projde nějaký ucelenější návrh," říká Samková Veselá.