dědické právo

Právo: Přání umírajícího má mít při dědictví větší váhu než zákon

Dědická smlouva jako nejpřirozenější způsob úpravy dědických vztahů se má po 50 letech vrátit do českého práva. Počítá s tím návrh občanského zákoníku, o jehož přípravě informoval vládu tento týden ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).
"Ještě za života člověka, který majetek odkazuje, se sejde rodina, sednou si ke stolu a rozdělí si, komu připadne který obraz, byt nebo chata. Po jeho smrti se tím pak všichni budou řídit," vysvětluje princip prezident notářské komory Martin Foukal.

Neposlušný dědic může přijít zkrátka

Praha/Vydědit syna pro nezřízený život dnes prakticky nejde. Změnit to má ale nový občanský zákoník, který chystá ministerstvo spravedlnosti. A nebude to změna jediná. "Dědické právo je u nás jedno z nejhorších," říká advokátka Klára Veselá- Samková s tím, že současný občanský zákoník je v této oblasti zcela zastaralý. "Člověk má dosud velmi omezené možnosti říct, co chce, aby se s jeho majetkem stalo po smrti," dodává. Nový občanský zákoník ale tuto situaci radikálně změní a zavede celou řadu nových možností. Patří mezi ně například možnost doplnit závěť podmínkou, po jejímž splnění může dědic majetek nabýt. Vrací se i dědická smlouva. Rozšiřují se skupiny dědiců, zavádí se také možnost vydědit pro marnotratnost. Tu komentář k zákonu definuje jako takové chování, které vyvolává obavu z poškození účelu dědictví, "tedy zachování hodnot do budoucna", říká doslova komentář nového právního předpisu. Zákon se dotkne nejen občanů, ale také státních institucí. Díky instituci jmenovitého odkazu bude možné odkázat část majetku bez komplikací i jim. "Je to dobrá zpráva pro všechny kulturní i vzdělávací instituce," říká děkan FFUK Michal Stehlík. Zítra: Nový občanský zákoník - mění se pravidla nájmů, pro koho to bude výhodné.