volby

České občanské a právní prostředí dostalo díky volbám a především zásluhou oddělení státního občanství a matrik Johnova ministerstva vnitra pár facek. V Praze není v těchto týdnech možné uzavírat civilní sňatky, protože jejich platnost by byla zpochybnitelná. A tak se lidé hrnou do kostelů a tím pádem se dostanou do matričních zápisů zadem. Hezky o tom napsal Český deník  (http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/kvuli-volbam-musi-mit-svatbu-v-kostele20101016.html a já jsem ráda, že jsem tu kauzu spustila.  Viz článek a následující dokumenty. Napsala jsem také něco na svůj blog: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/klara-samkova-vesela-.php?itemid=11031 . Právo na pohodovou svatbu totiž také patří mezi LIDSKÁ PRÁVA, což je obor, který mne nesmírně baví.

Na podzim 1992 jsem strávila tři měsíce na stáži v Kongresu USA, v kanceláři republikánského kongresmana (a pozdějšího předsedy U.S. Securities and Exchange Commission) Christophera Coxe. Mohla jsem tak nejen zjistit, jak funguje “opravdová” poslanecká kancelář, ale přímo v politickém centru se zúčastnit vřavy okolo prezidentských voleb. K údivu mých v naprosté většině republikánských přátel si však nezískal moje sympatie republikánský kandidát George H. W. Bush (st.) s kandidátem na viceprezidenta Danem Quaylem, tím méně Bill Clinton s Alem Gorem, ale nezávislý kandidát Ross Perot s kandidátem na viceprezidenta, válečným veteránem Jamesem Bondem Stockdalem.

Coby registrovaná příznivkyně TOP 09 jsem nafasovala něco billboardů, a protože spravuji pár nemovitostí, obplandala jsem je volebními plachtami. Při realizaci účasti na volební kampani dostalo se mi pak poučení od lidu prostého, jak to s tou politickou angažovaností vypadá ve skutečnosti…