2008

Právo: Přání umírajícího má mít při dědictví větší váhu než zákon

Dědická smlouva jako nejpřirozenější způsob úpravy dědických vztahů se má po 50 letech vrátit do českého práva. Počítá s tím návrh občanského zákoníku, o jehož přípravě informoval vládu tento týden ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).
"Ještě za života člověka, který majetek odkazuje, se sejde rodina, sednou si ke stolu a rozdělí si, komu připadne který obraz, byt nebo chata. Po jeho smrti se tím pak všichni budou řídit," vysvětluje princip prezident notářské komory Martin Foukal.

Respekt: Svéráz národního sportu

 Prodej vstupenek podle bydliště by mohl být diskriminací 

Na první pohled to vypadalo jako epizoda z prostředí sportu, klidně by se z˙toho ale mohl stát ukázkový spor o práva spotřebitelů. Vše začalo běžným telefonátem - vůdce brněnských fanoušků Tomáš Kundrát zavolal na hokejový stadion do Mladé Boleslavi, jestli by mu jako obvykle nerezervovali několik set vstupenek. Utkání mezi Boleslaví a Kometou Brno mělo tentokrát nádech výjimečnosti - šlo o rozhodující zápas play off semifinále I. ligy. "Řekli mi, že se nemám vzrušovat, že vše domluvíme ráno. Ráno už ale na internetu visel vzkaz, že je vyprodáno," říká Kundrát.
Šéf fanoušků si nejprve myslel, že jde o nedorozumění. Jenže nešlo. V Brně už ale měli dohodnuté lidi i autobusy, a tak do Boleslavi přece jen čtyři sta hokejových nadšenců vyrazilo. 

HN: Nejvyšší soud se zastal pěstitelů konopí

Případ důchodkyně, kterou sužuje revma, pomohl změnit výklad zákona, který se týká držení marihuany. Vyplývá to ze včerejšího verdiktu Nejvyššího soudu.

Už loni začaly soudy k užití konopí jako léku přihlížet jako k polehčující okolnosti. A tento přístup teď potvrdily také v případě penzistky Márie Brodské.

"Jednu patu už mi to pomohlo zahojit, kdyby mi nesebrali mastě, mám zahojenou i druhou," stěžovala si novinářům sedmapadesátiletá důchodkyně Brodská, když na podzim dostala dvouletý podmíněný trest za to, že si základ léčivých krémů - rostlinky konopí - pěstovala ve fóliovníku na zahradě.

Patám seniorky, žijící ve vesnici Rožďalovice u Nymburka, nyní svítá naděje díky Nejvyššímu soudu, který včera vrátil případ nižším instancím k prošetření.

"Okresní soud v Nymburce ani Krajský soud v Praze neprokázaly, že by v tomto případě byla naplněna definice nedovolené výroby omamných látek," řekl ke včerejšímu rozhodnutí mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig.

Nejvyšší soud včera vlastně potvrdil přelomový rozsudek z února minulého roku, kterým stanovil, že pěstování konopí nemusí být činnost zcela totožná s výrobou marihuany.

MF DNES: Vraťte nám miliardy

Potomci českých továrníků žádají náhrady za znárodněný majetek. "Stát nám dluží," říkají

Je to úžasný nápad. V malé pražské dílně Jindřicha Waldese vzniká stroj, který dokáže vyrábět jednu patentku za druhou. Malé patentky nahrazující knoflíky jsou světovým hitem. Píše se rok 1902 a dílna s pouhými čtyřmi zaměstnanci se okamžitě začne rozrůstat. Za čtyři roky už se staví v Praze-Vršovicích továrna. Vznikají filiálky: v Drážďanech, Varšavě, Londýně, New Yorku, Barceloně, Paříži...
Továrna má vlastní učiliště, vývojovou dílnu a mzdy jedny z nejvyšších v Rakousku-Uhersku. Financuje studijní, kulturní i sportovní instituce. Když Jindřich Waldes jede do Ameriky, vyfotografuje si na lodi americkou herečku, která si dá do oka patentku. Podle fotografie později slavný malíř František Kupka nakreslí obraz: Dáma s patentkou. Nebo také: Slečna Koh-i-noor, podle indického drahokamu. 

MF Dnes: Vraťte nám miliardy

Potomci českých továrníků žádají náhrady za znárodněný majetek. "Stát nám dluží," říkají

Je to úžasný nápad. V malé pražské dílně Jindřicha Waldese vzniká stroj, který dokáže vyrábět jednu patentku za druhou. Malé patentky nahrazující knoflíky jsou světovým hitem. Píše se rok 1902 a dílna s pouhými čtyřmi zaměstnanci se okamžitě začne rozrůstat. Za čtyři roky už se staví v Praze-Vršovicích továrna. Vznikají filiálky: v Drážďanech, Varšavě, Londýně, New Yorku, Barceloně, Paříži...
Továrna má vlastní učiliště, vývojovou dílnu a mzdy jedny z nejvyšších v Rakousku-Uhersku. Financuje studijní, kulturní i sportovní instituce. Když Jindřich Waldes jede do Ameriky, vyfotografuje si na lodi americkou herečku, která si dá do oka patentku. Podle fotografie později slavný malíř František Kupka nakreslí obraz: Dáma s patentkou. Nebo také: Slečna Koh-i-noor, podle indického drahokamu.
"Vím, že jsem potomek Waldesů, kteří založili továrnu a dali světu patentku," říká ve svém pražském bytě Jiřina Nováková. Čeká nyní na rozhodnutí Nejvyššího soudu, který posuzuje její nároky na část vršovické továrny (a také obrazy včetně toho Kupkova). Předchozí soudní verdikt už dopadl v její prospěch (byl potvrzen její nárok na polovinu továrních budov i pozemků) a Nováková věří, že vyhraje definitivně.
Jenže vtip je v tom, že továrna už mezitím byla zprivatizována a je v soukromých rukou. "Pokud žijeme v právním státě a bylo něco státem prodáno, pak by se to přece vracet nemělo," říká ředitel Koh-i-nooru Pavel Bohumínský. Stejně jako Nováková čeká na verdikt soudu. "Jistotu do podnikání nám ta situace zrovna nepřidává," říká Bohumínský. Podle něj by měl do sporu zasáhnout stát a situaci řešit například vyplacením finančního odškodnění.
Přestože případ Koh-i-noor není typický, neboť šlo původně o židovský majetek zabavený už za okupace, s nároky na odškodnění za znárodnění se dnes hlásí další potomci českých podnikatelů. Paradoxně se odvolávají na Benešovy dekrety.

Regionální deníky: Sestry z Klokánku domů k otci zatím nemusejí

Brno/Jedenáctiletá údajně týraná Kristýna Velická, která se svou mladší sestrou Abigail žije už rok v brněnském zařízení pro ohrožené děti Klokánek, se domů k otci vracet nemusí. V sobotu o tom rozhodl brněnský městský soud. Psychický stav dívek se výrazně zlepšil. "Holky byly v neděli v zoo a fotily si medvíďata," popsala ředitelka Klokánku Ditta Pokorná. Obě dívky měly velký strach ze svého návratu domů. Podle výpovědí se obávaly svého otce, který si měl pro dcery přijít už v pondělí. Starší ze sester Kristýna právě kvůli otci v pátek večer z Klokánku utekla. Dívka zanechala v Klokánku tužkou napsaný dopis. V něm stojí, že se zpět nevrátí, pokud se situace nezmění. Zároveň se za své chování omluvila. Po Kristýně v noci na sobotu pátrali policisté a psovod. "Jezdila hromadnou dopravou po Brně a nakonec se přiblížila zpět ke Klokánku. Když viděla policisty, dostala strach a raději se ohlásila," uvedl Deníku šéf policejního oddělení v Židenicích Zdeněk Jonáš. Útěk Kristýny ale považuje její otec Stanislav Velický za "práci" Klokánku. "Vedení ji muselo navést. Když byly dcery v krizovém centru v Hapalově ulici, nikdy s nimi takové problémy nebyly," uvedl. V sobotu byl v zařízení sociální pracovník. "Ten s námi útěk Kristýny prodiskutoval. Soudce pak rozhodl, že dívky zatím zůstanou u nás," uvedla Pokorná. Stanislav Velický se proti předběžnému opatření odvolá. Kristýna i Abigail se měly po roce vrátit zpět do péče rodičů. Podle jejich výpovědí je ale otec tyranizoval a hrozil jim ve jménu křesťanské víry nejrůznějšími tresty. Otec to ale popírá. "Nemají žádný důvod se mě bát. Velmi bych si přál, aby je z Klokánku převezli do jiného zařízení," dodal Velický. Z pátečního útěk dívky z Klokánku se nikdo zodpovídat nebude. "Ztratila se nám z dohledu na pouhých devadesát vteřin. Je to na záznamech kamer. Nejsme vězení, takže mříže do oken dávat nebudeme," objasnila ředitelka Pokorná. Pro brněnský Klokánek to nebyl první případ útěku. Před časem zmizela Barbora Škrlová, která se vydávala za třináctiletou Aničku ve známém případu týrání dětí v Kuřimi. Právnička Klára Veselá- Samková však varuje: Nejde o vítězství práva a rozumného rozhodování. "Mají politiku odlučování dětí od rodičů se záměrem ponechat si je pokud možno ve své péči," tvrdí Samková. Případ podle ní není v historii Klokánků jediný. Psycholog Jeroným Klimeš vidí za útěkem Kristýny zanedbání při postupném sbližování dětí s otcem. "Pokud se dlouhou dobu nevidí, traumatický zážitek rodiče v očích dětí démonizuje. Proto se musí znovu sbližovat. Pokud se to nestalo, není divu, že jedna z dcer pana Velického takto zareagovala," řekl Deníku Klimeš.

Deníky Bohemia: Sestry z Klokánku domů k otci zatím nemusejí

Brno/Jedenáctiletá údajně týraná Kristýna Velická, která se svou mladší sestrou Abigail žije už rok v brněnském zařízení pro ohrožené děti Klokánek, se domů k otci vracet nemusí. V sobotu o tom rozhodl brněnský městský soud. Psychický stav dívek se výrazně zlepšil. "Holky byly v neděli v zoo a fotily si medvíďata," popsala ředitelka Klokánku Ditta Pokorná. Obě dívky měly velký strach ze svého návratu domů. Podle výpovědí se obávaly svého otce, který si měl pro dcery přijít už v pondělí. Starší ze sester Kristýna právě kvůli otci v pátek večer z Klokánku utekla. Dívka zanechala v Klokánku tužkou napsaný dopis. V něm stojí, že se zpět nevrátí, pokud se situace nezmění. Zároveň se za své chování omluvila. Po Kristýně v noci na sobotu pátrali policisté a psovod. "Jezdila hromadnou dopravou po Brně a nakonec se přiblížila zpět ke Klokánku. Když viděla policisty, dostala strach a raději se ohlásila," uvedl Deníku šéf policejního oddělení v Židenicích Zdeněk Jonáš. Útěk Kristýny ale považuje její otec Stanislav Velický za "práci" Klokánku. "Vedení ji muselo navést. Když byly dcery v krizovém centru v Hapalově ulici, nikdy s nimi takové problémy nebyly," uvedl. V sobotu byl v zařízení sociální pracovník. "Ten s námi útěk Kristýny prodiskutoval. Soudce pak rozhodl, že dívky zatím zůstanou u nás," uvedla Pokorná. Stanislav Velický se proti předběžnému opatření odvolá. Kristýna i Abigail se měly po roce vrátit zpět do péče rodičů. Podle jejich výpovědí je ale otec tyranizoval a hrozil jim ve jménu křesťanské víry nejrůznějšími tresty. Otec to ale popírá. "Nemají žádný důvod se mě bát. Velmi bych si přál, aby je z Klokánku převezli do jiného zařízení," dodal Velický. Z pátečního útěk dívky z Klokánku se nikdo zodpovídat nebude. "Ztratila se nám z dohledu na pouhých devadesát vteřin. Je to na záznamech kamer. Nejsme vězení, takže mříže do oken dávat nebudeme," objasnila ředitelka Pokorná. Pro brněnský Klokánek to nebyl první případ útěku. Před časem zmizela Barbora Škrlová, která se vydávala za třináctiletou Aničku ve známém případu týrání dětí v Kuřimi. Právnička Klára Veselá- Samková však varuje: Nejde o vítězství práva a rozumného rozhodování. "Mají politiku odlučování dětí od rodičů se záměrem ponechat si je pokud možno ve své péči," tvrdí Samková. Případ podle ní není v historii Klokánků jediný. Psycholog Jeroným Klimeš vidí za útěkem Kristýny zanedbání při postupném sbližování dětí s otcem. "Pokud se dlouhou dobu nevidí, traumatický zážitek rodiče v očích dětí démonizuje. Proto se musí znovu sbližovat. Pokud se to nestalo, není divu, že jedna z dcer pana Velického takto zareagovala," řekl Deníku Klimeš.

Pohlavek mimo zákon?

Na aktuálně.cz se rozproudila diskuse, jaká že je ta Stehlíková k….. a tak podobně, že chce dát nějaký obyčený facan dítěti mimo zákon. Je skutečně paní ministryně úplně padlá na hlavu?

Podle reakcí pod článkem je zřejmé, že rákoska je to, co na děti nejvíce platí – alespoň dle názoru tak 99,9% obyvatelstva. Jistěže není pravda, že „škoda rány, která padne vedle“, ale sem tam nějaká facka, to je přece více než výchovný prostředek….

HN: Nejvyšší soud se zastal pěstitelů konopí

Případ důchodkyně, kterou sužuje revma, pomohl změnit výklad zákona, který se týká držení marihuany. Vyplývá to ze včerejšího verdiktu Nejvyššího soudu.

Už loni začaly soudy k užití konopí jako léku přihlížet jako k polehčující okolnosti. A tento přístup teď potvrdily také v případě penzistky Márie Brodské.

"Jednu patu už mi to pomohlo zahojit, kdyby mi nesebrali mastě, mám zahojenou i druhou," stěžovala si novinářům sedmapadesátiletá důchodkyně Brodská, když na podzim dostala dvouletý podmíněný trest za to, že si základ léčivých krémů - rostlinky konopí - pěstovala ve fóliovníku na zahradě.

Patám seniorky, žijící ve vesnici Rožďalovice u Nymburka, nyní svítá naděje díky Nejvyššímu soudu, který včera vrátil případ nižším instancím k prošetření.

"Okresní soud v Nymburce ani Krajský soud v Praze neprokázaly, že by v tomto případě byla naplněna definice nedovolené výroby omamných látek," řekl ke včerejšímu rozhodnutí mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig.

Nejvyšší soud včera vlastně potvrdil přelomový rozsudek z února minulého roku, kterým stanovil, že pěstování konopí nemusí být činnost zcela totožná s výrobou marihuany.

Odborníci na drogovou problematiku tento krok přivítali. Pokud by bylo trestné mít záhonek konopí, mohlo by být za hranicí zákona i pěstování máku, upozornili. "Klíčová je míra společenské nebezpečnosti," upřesnil včera mluvčí soudu Knötig.

Případů, kdy se obžalovaní neúspěšně hájili tím, že konopí pěstují pro léčebné účely, přitom donedávna přibývalo. Odvolávala se na ně i dvaasedmdesátiletá žena z Břidličné, která v lednu dostala podmínku za dva kilogramy sušeného konopí, stejně jako šestašedesátiletý muž z Českokrumlovska, jemuž za léčivý záhonek hrozí až pět let. Muži zákona však budou podle všeho v zásazích proti majitelům konopných zahrádek pokračovat. "Rozhodnutí soudu na intenzitě našich aktivit nic nezmění," ujistil včera Břetislav Brejcha, vedoucí metodiky a prevence Národní protidrogové centrály.

Statistika ukazuje, že policisté vůči pěstitelům marihuany dosud přitvrzovali: v prvních devíti měsících roku 2006 dotáhli k obvinění 366 případů, ve stejném období roku 2007 to bylo o stovku víc. Stoupal i počet obžalovaných.

Lidé z praxe ovšem poukazují na to, že změkčování výkladu zákona s chystanou změnou v trestním zákoníku, která by sazby za marihuanu měla snížit na polovinu, přece jen jisté zklidnění způsobilo.

"Dva z mých klientů, u nichž policie nalezla marihuanu na podzim, dosud nebyli obviněni," poznamenala včera advokátka Klára Samková-Veselá.

Jejích klientů by se verdikt soudu měl také týkat: pár pražských čtyřicátníků si zelené listí ordinoval na anorexii a příznaky spojené s HIV, druhá klientka vařila masti na revma.

"Nejde tady o drogy, ale o svobodu rozhodovat o své léčbě," uvedla Veselá-Samková.

Konopí a zákon
Nejvyšší soud potvrdil rozhodnutí, podle něhož není trestným činem pěstování konopí, ale až jeho přeměna v drogu.
Kdo konopí používá jako lék, nepatří do stejné kategorie jako ti, kdo z něj vyrábějí drogu.
Po tomto verdiktu patrně poklesne počet trestů za držení konopí. Nyní soudy udělují 180 podmíněných trestů ročně a 25 nepodmíněných.

Magazín Práva: Léčí mě marihuana!

Že je dvoumetrová bylina zvaná konopí čili marihuana označována jako nelegální droga, jim je srdečně jedno. Hlavní je pro ně to, že zabírá na jejich zdravotní problémy.

Pages

Advokátní kancelář Klára Samková s.r.o. (Legal office Klára Samková, Ltd.) is insured against liability for damages up to CZK 50,000,000 per year.

In addition to this insurance, each cooperating lawyer is insured for CZK 7,500,000 per year.

If an attorney neglects his/her work in such a way as to damage the interests of his/her client, the damage incurred shall be reimbursed to the client by the attorney's insurance company.