Aktuality

LN: Česko může zaplatit miliardy

Peníze pro Baťu? - Po očištění svého jména žádá rodina odškodnění za znárodněný majetek

Tomáš Baťa si stěžuje na Česko ve Štrasburku. Továrny vrátit nechce, jde mu o odškodné za podniky zabavené při poválečném znárodnění. Stejně mohou postupovat i další lidé.
PRAHA Továrna Svit ve Zlíně, dům na Václavském náměstí v Praze nebo koželužny v Otrokovicích.
To všechno patřilo před válkou rodině Baťů. Pak domy a továrny sebral stát. Na tom se zřejmě nezmění nic ani v budoucnosti. Přesto Česku hrozí, že zaplatí miliardy. Tomáš Baťa usiluje o napravení křivdy už léta. Nedávno naznačil, že mu nejde o návrat továren, ale o vyplacení odškodného. Na kolik miliard by to stát přišlo, lze jen hádat.
S realitou mohou být Češi konfrontováni velmi brzy. Tomáš Baťa totiž předloni podal na Česko stížnost ve Štrasburku a nyní čeká, zda ji Evropský soud přijme a bude se jí zabývat.
Podobně jako Baťa by přitom mohli postupovat i další podnikatelé, kteří přišli během poválečného znárodnění o majetek. "Tomáš Baťa je v tomto ohledu nejdál. Ostatní se mohou řídit podle něj. Odhaduji, že znárodněno mohlo být po válce 50 až 100 tisíc podniků," říká advokátka Klára Veselá Samková, zastupující několik klientů, kteří přišli po válce o majetek. To by pro Česko zřejmě znamenalo mnohamiliardovou ztrátu. Advokátka dává Baťovi velkou šanci. "V Benešových dekretech je napsáno, že se znárodňuje za náhradu. Nikdo už ale nevypracoval prováděcí předpisy, jak to konkrétně zařídit," vysvětluje Veselá-Samková. Podle ní stát Baťu a další podnikatele poškodil, když jim za zabavený majetek nedal náhradu.
Odborník na ústavní právo Vladimír Balaš považuje takovou právní konstrukci za realistickou, připomíná ale, že Štrasburk nemusí případ vůbec řešit. "Je tady otázka, zda to neodmítne pro nedostatek pravomoci. Je to věc, která se stala předtím, než se Česká republika stala smluvní stranou Evropské úmluvy o lidských právech," říká Balaš. Baťa by ale podle něj měl nejdříve vyčerpat všechny možnosti u českých soudů. Za možnou považuje i mimosoudní dohodu mezi rodinou a Českem.
Skeptický je bývalý ústavní soudce Vladimír Klokočka. "Úplně konkrétní odpověď vám nedám. Vidím to spíše skepticky. V žádném případě není šance získat plnou náhradu," myslí si Klokočka.
Kdy se bude Evropský soud (ES) zabývat Baťovou stížností, není jasné. "Stížnost byla podána, ale zatím o její přijatelnosti rozhodnuto nebylo. Osobně se domnívám, že soud zohlední věk pana Bati a bude rozhodovat relativně brzo," řekl LN Vít Schorm, vládní zmocněnec pro zastupování Česka u ES.
Jestli se Baťové obrátí i na české soudy, je otázka. "Pan Baťa bude nyní jednat o tom, co je třeba udělat. O žalobě nebo podobném kroku se zatím rozhodně nemluvilo," říká mediální zástupce Tomáše Bati Jindřich Lacko.
Vše komplikují vztahy v obuvnické rodině. Ani odborníci se totiž neshodnou, jestli by měl o znárodněný majetek žádat Tomáš Baťa, nebo potomci jeho strýce Jana Antonína. Právě jemu byl majetek po válce, jakožto kolaborantovi, zabaven. Jan Antonín byl ale nedávno rehabilitován. Po válce ho totiž národní soud označil za kolaboranta ryze účelově.

Foto popis: Mladý Tomáš Baťa se strýcem Janem Antonínem krátce po pohřbu svého otce Tomáše, tragicky zahynuvšího při leteckém neštěstí v roce 1932. Na základě poslední vůle přezal vedení celé firmy Jan Antonín. Po válce spolu vedli dlouholetý soudní spor o vlastnictví zahraničních poboček společnosti Baťa, který Jan Antonín po 15 letech vzdal.
Foto popis: Firmu Baťa založili v roce 1894 sourozenci Anna, Tomáš a Jan A. Baťovi. V roce 1908 se stal jediným majitelem Tomáš.

LN: Baťové mají velmi reálnou šanci uspět

Česko se může dostat do ekonomicky neúnosné situace, říká advokátka Klára Veselá-Samková.

* LN Jakou šanci má Tomáš Baťa nebo další členové rodiny na vyplacení odškodného za majetek, který jim stát zabavil po druhé světové válce?

Podle mého názoru velmi reálnou. Česká republika má celou řadu systémových právních problémů, které ji jsou schopny zavést do naprosto ekonomicky katastrofálního postavení. A může si za to sama, protože nedodržuje právo a zákony. Podle mne je zde velká šance, že to dopadne podobně jako v Polsku v kauze Broniowski. Po druhé světové válce zabral Sovětský svaz východ Polska a v polských zákonech byla zakotvena povinnost vyplatit náhrady za majetek, který zůstal za hranicemi. Evropský soud na základě těchto faktů rozhodl, že Polsko má povinnost se s tímto pánem vypořádat. Soud ovšem uznal, že vzhledem ke všem okolnostem nemůže jít o celou částku, a tak mu bylo přiznáno zhruba 20 procent majetku.

* LN Myslíte tedy, že stížnost Tomáše Bati ve Štrasburku by mohla dopadnout stejně?

Ano. V Benešových dekretech je napsáno, že se znárodňuje za náhradu. Nikdo už ale nevypracoval prováděcí předpisy, jak to konkrétně zařídit. Dokonce existuje jeden rozsudek Městského soudu v Praze, ve kterém soud ministerstvu financí nařídil, aby tyto prováděcí předpisy dodatečně vypracovalo. Je to zhruba čtyři nebo pět let. Nadřízený soud to ale zrušil a nyní to putuje směrem k Ústavnímu soudu. Podle mne je to buď tak, že celé Benešovy dekrety neplatí a pak bylo celé znárodnění protiprávní, nebo platí, ale pak platí i ta povinnost odškodnit. Z toho není úniku.

* LN Je ale otázka, zda je Tomáš Baťa oprávněnou osobou. Neměli by o odškodné žádat potomci Jana Antonína Bati?

Já jsem se o tento případ zajímala a doneslo se mi, že obhajoba Česka spočívá na tom, že znárodněný majetek byl Jana Antonína, a ne Tomáše. Jana Antonína Baťu ovšem nyní soud rehabilitoval a jeho potomci se mohou začít domáhat úplně téhož.

* LN Může se to týkat i jiných podnikatelů?

Ano. Celkem bylo znárodněno několik desítek tisíc podniků.

HN: Baťa chce po státu miliardy

Tomáš Baťa, syn zakladatele obuvnického podniku, bude usilovat o vyplacení náhrady za znárodněný majetek.

Řekl to týden poté, co jeho strýce, Jana Antonína Baťu, české soudy zprostily šedesát let starého obvinění z kolaborace.

"Máme zájem o to, aby nám byla vyplacena náhrada, jak podle Benešových dekretů byla slíbena. Nejen nám, ale všem ostatním," řekl v rozhovoru pro Český rozhlas Tomáš Baťa.

Požadavek Tomáše Bati je důležitý i proto, že může posloužit jako vzor pro řadu dalších případů, kdy poválečná vláda znárodnila českým podnikatelům jejich majetek.

Hodnota zestátněného majetku Baťovy rodiny se odhaduje na 50 miliard současných korun. Neznárodňovalo se ovšem jen ve Zlíně, stát se zmocnil tisíců podniků po celé zemi a náhradu až na výjimky nikdy nevyplatil.

Pomůže nyní rodině Baťů, že soud Jana Antonína očistil? Šance jsou malé. Ústavní soud už dříve rozhodl, že v restituci nelze získat majetek zabavený před únorem 1948. Lze se soudit podle občanského zákoníku, což vyzkoušel František Kinský. Nejvyšší soud ovšem jeho postup zavrhl.

Případ Baťů je však trochu jiný. Po druhé světové válce se začalo v levicovém nadšení znárodňovat na základě Benešových dekretů.

Princip měl být takový, že stát si vezme podnik - nad 50 zaměstnanců - a zavázal se, že bývalému majiteli vyplatí náhradu.

Nikdy už se však nestanovilo, jak vysoká má být, kdo ji má určovat a jak se má vyplácet.

V případě rodiny Baťů do toho vstupuje v roce 1947 soud, který Jana Antonína Baťu, dědice impéria, označil za kolaboranta a zabavil mu majetek včetně oné náhrady za již znárodněné podniky. Minulý týden byl tento rozsudek definitivně zrušen a otevřela se otázka, zda mají dědicové na náhradu nárok.

"Stát se zavázal, že za znárodněné podniky vyplatí náhradu, tento právní závazek nikdy nebyl zrušen," říká právnička Klára Veselá-Samková a dodává, že v civilizovaných zemích se právo na majetek promlčet nedá a nárok na náhradu je majetek. V tom je rozdíl proti zestátňování po únoru, kdy se majetek prostě zabavil.

"Je to průšvih většího kalibru než regulace nájemného," dodává Samková s tím, že jde o stovky miliard korun, i kdyby se vyplácela jen část náhrad.

Právnička zastupuje klienty, kteří také měli za znárodněný majetek dostat náhradu a nikdy ji nedostali.

Na jedné straně je rozhodnutí Ústavního soudu o omezení restitucí únorem 1948, což vyjadřuje názor, že dnešní generace by neměla platit za příliš staré křivdy. Na druhé straně je však debata o právnosti Benešových dekretů a právu na majetek a spravedlnost.

Podle ní si je tohoto rizika stát vědom.

"Tomáš Baťa má náskok, po sedmnácti letech u českých soudů se dostal k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. I když se zdá, že právě štrasburský soud vrátí všechno opět na začátek a Baťova rodina se bude dalších 17 let soudit," dodává Samková.

Jan Antonín Baťa očištěn?

A kdo bude další? Proč zrovna on? I za správnou věcí se může skrývat velká lumpárna.

Prošvihli jsme Velký senát Evropského soudu

Včera byl publikován rozsudek Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva, ve kterém Česká republika opět jednou prohrála. Bylo to poprvé, kdy ve věci proti České republice rozhodnul Velký senát Evropského soudu pro lidská práva. Tiskový odbor Minsterstva spravedlnosti k tomu vydal tiskovou zprávu, kterou uveřejnil na svých webových stránkách. Přesto si žádný informační server této události nevšimnul.

O advokátech a jiných lidech

 

 

Jsou skutečně soudci z jiné planety?? zdá se....Když moje maminka – středoškolská profesorka češtiny s téměř čtyřicetiletou praxí – někoho vyvolá na zkoušení, nemusí dotyčný snad ani nic říkat. Máma tvrdí, že úroveň jeho znalostí pozná už podle toho, jak vstává z lavice a známku může napsat dřív než oběť otevře pusu.

 

 

Radiožurnál: Projednávání žaloby pravicových radikálů na pražský magistrát

Moderátor (Ondřej Kapic):
Městský soud v Praze projedná žalobu pravicových radikálů na magistrát. Domáhají se zrušení verdiktu úřadu, podle kterého nesmějí projít 10. listopadu Židovskou čtvrtí. Úředníci zakázali všech osm pochodů, které pravicoví radikálové ohlásili na den výročí Křišťálové noci. Zákazy akcí magistrát zdůvodnil tím, že oznámený účel pochodu, protest proti účasti České republiky na okupaci Iráku, je fiktivní. Jenže s touto argumentací už magistrát u městského soudu jednou neuspěl. S takovým rozhodnutím nesouhlasila právnička Klára Veselá Samková.

Host (Klára Veselá Samková):
V rozhodnutí městského soudu se jeví právní formalizmus, právní pozitivizmus, to znamená, držení se jenom takových těch co je psáno, to je dáno a přitom vlastně neuvažování o celém tom případu jako celku a jeví se mi taky v tomto rozhodnutí městského soudu právní neznalost. Jmenovitě neznalost úmluvy o lidských právech a základních svobodách.

Odříkaného chleba největší Čunek

Zapřísahala jsem se, že budu psát na samá obecná témata, aby mne nikdo nemohl nařknout z toho, že si přihřívám vlastní polívčičku. Zase to nevyšlo.

Radiožurnál: Pražský magistrát zakázal pochody pravicových radikálů

Moderátor (Blanka Číhalová):
Všech osm pochodů, které pravicoví radikálové ohlásili na den výročí křišťálové noci 10. listopadu pražský magistrát zakázal. Je přesvědčený, že oznámený účel pochodu je fiktivní a že je to pouze provokace. Jenže s těmito argumenty už magistrát jednou neuspěl u městského soudu, který zákaz pochodu zrušil. Jestli se teď extremisté znovu odvolají, hrozí, že to dopadne stejně. Právnička Klára Veselá-Samková je ale přesvědčená, že magistrát b určitě uspěl u soudu vyšších instancí - Ústavního a Evropského pro lidská práva. I kdyby zákazy pochodu platily, Ondřej Cakl z hnutí Tolerance a občanská společnost si myslí, že pravicoví extrémisté do Prahy stejně přijedou.

Host (Ondřej Cakl):
Otázka je kolik jich bude, kde to bude a jestli se vlastně tím, že se o tom hodně mluví, nějakým způsobem leknou a sjede se jich málo a nebo naopak tím, že se to hodně medializuje, tak i oni půjdou do nějakýho střetu nemyslím fyzickýho, ale konfrontačního. Oni chtějí se dostat do médií, chtějí mluvit a budou to dělat takovou formou, aby nebyli stíhatelný.

Pražský deník: Právníci zpochybňují postup úřadu

Praha/Pražský magistrát se včera opět pokusil zakázat pochod neonacistů někdejší pražskou židovskou čtvrtí. Jenže právníci nad jeho kroky opět nevěřícně kroutí hlavou a varují, že rozhodnutí nic neřeší, neboť se týká formálního pochybení neonacistů, které může být rychle napraveno.

Postup magistrátu prý nic neřeší

"Magistrát projevil mimořádnou míru neschopnosti," říká advokátka Klára Veselá - Samková. "Již loni nebylo jeho právní oddělení schopné řádně odůvodnit svoje rozhodnutí a letos předvádí další nesmyslné kroky. Myslím, že město by mělo odvolat svoje právníky, protože i poslední krok s poukazem na neexistenci subjektu, který akci svolává, jen problém odsouvá," dodává Veselá. "Svolavatelé prostě požádají o povolení akce znovu a město bude muset znovu rozhodnout. Praha tím jen získá čas, problém samotný to ale nevyřeší," říká další advokátka Petra Koutná. Magistrát zápasí s neonacisty již druhý rok. Loni jejich akci zakázal, jenže správní soud jeho rozhodnutí zrušil.

Kroky města stále neúčinné

Letos město opět zkusilo akci zastavit. Tentokrát ale špatně uvedlo, kdo je svolavatelem akce, a tak bylo celé odůvodnění městským soudem označeno za zmatečné. Podle rozsudku mělo město znovu rozhodnout. Podle právníků stačilo jen akci zakázat a správně zákaz odůvodnit. Místo toho ale město vrátilo celý proces rozhodování na úplný začátek. Kromě prohlášení o neplatnosti svolané akce přidal včera magistrát další úkon k zákazu pochodu neonacistů centrem metropole. "Včera byla doručena kasační stížnost proti rozsudku, kterým Městský soud v Praze zrušil rozhodnutí, jímž magistrát 4. října pochod ohlášený na 10. listopadu zakázal," uvedl mluvčí pražského magistrátu Jiří Wolf.

Nejvyšší správní soud rozhodne

O kasační stížnosti rozhodne Nejvyšší správní soud v Brně. Podle zjištění Deníku jsou ale lhůty pro projednání až půlroční. "Zaneprázdněnost soudů je taková, že půl roku pro projednání stížnosti je reálné," potvrdil advokát Jan Černý. Mluvčí Nejvyššího správního soudu ale přislíbila, že se soud bude záležitostí neprodleně zabývat. Mladí národní demokraté magistrátu v srpnu nahlásili, že hodlají 10. listopadu uskutečnit ,, protest proti účasti České republiky na okupaci Iráku" formou pouličního průvodu v Praze 1. Chtějí projít částí bývalého židovského města. Vybrali si trasu ulicemi Břehová, Maiselova, U Starého hřbitova, Široká, Žatecká, Platnéřská a náměstím Franze Kafky, a to v době od 14.00 hodin do 22.00 hodin. Plánovaný pochod radikálů kritizuje řada židovských organizací i politiků, protesty se zvedly i v zahraničí. Pokud by se uskutečnil, odpůrci extremistů jsou rozhodnuti demonstrantům přehradit cestu.

Stránky